Malé nemocnice žádají o ochranné pomůcky i finanční pomoc

Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN), která sdružuje 118 krajských, městských, soukromých a církevních zdravotnických zařízení, žádá stát o urychlenou dodávku ochranných pomůcek. Nutná bude podle ní také finanční pomoc a změna úhradové vyhlášky, informovala v tiskovém prohlášení. Respirátory dvou nejvyšších tříd ochrany může v současné době nakupovat pouze stát, na trhu ale chybí i jednorázové ústenky, rukavice a dezinfekce. Kvůli nedostatku se zvýšily i ceny.

“Zdravotničtí pracovníci jsou každodenně konfrontováni při ošetřování akutních i urgentních pacientů s nedostatkem ochranných pomůcek,” uvedla AČMN. Urgentně tedy požadují určitě přesný harmonogram dodávek ochranných prostředků, který bude dodržovaný.

Podle asociace je třeba také stanovit finanční kritéria, která zohlední další náklady. Zdravotní pojišťovny už deklarovaly, že všechnu zdravotní péče v souvislosti s nemocí COVID-19 zaplatí.

“Stejně tak požadujeme eliminaci restriktivního vyúčtování záloh. Nemocnice budou mít v období mimořádné epidemiologické situace stejné či vyšší náklady při výrazném snížení své standardní výkonnosti,” uvedla AČMN. Stát by měl podle nich také zajistit nápravu finančního a personálního deficitu regionálních nemocnic z minulosti.

Změna úhradové vyhlášky

Garancí pro letošní rok by podle asociace měla být změna úhradové vyhlášky. “V ní je nutné kromě úhrady péče spojené s epidemiologickou situací odstranit regulace, limitace úhrad a zohlednit odklad plánované péče,” napsala. Je podle ní potřeba také definovat východiska pro zahájení dohodovací řízení o úhradách zdravotní péče pro rok 2021.

Podle posledních údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky je v Česku 194 nemocnic akutní a následné péče. Velké fakultní nemocnice zřizuje stát, který je také podle asociace přednostně zásobuje. Kraje nemají možnost respirátory nejvyšších dvou tříd pořídit.

Z celkem 60.328 lůžek je akutní péče poskytovaná na zhruba 48.000 lůžkách. Na 10.000 obyvatel ČR je necelých 57 lůžek akutní a následné péče. Kraje zřizují asi 38 procent lůžek, města necelých osm procent. Ve státem řízených nemocnicích pracuje asi 20 procent z celkem zhruba 50.000 lékařů a zubařů a téměř 25 procent nelékařských zdravotníků. Dalších 20 procent lékařů a 29 procent zdravotníků pracuje v krajských nemocnicích.