Mediální výchova v českých školách není na dostatečně dobré úrovni

Mediální výchova v českých školách není na dostatečně dobré úrovni. Děti mají sice poměrně dobré znalosti o fungování a roli médií, ale mají potíže s dovednostmi, jako jsou interpretace zprávy či poznání manipulace ve sdělení. Nejhůře jsou na tom žáci v učebních oborech. Učitelům přitom chybí metodická podpora i pomůcky. Víc než dvě třetiny se jich v mediální výchově vzdělávají samy. Vyplývá to z výsledků zjišťování České školní inspekce, které její zástupci představili novinářům.

Česká školní inspekce v minulém školním roce oslovila všechny základní a střední školy v ČR s elektronickým dotazníkem. Odpovědělo na něj 3445 ředitelů a 15.544 učitelů. Do testování dosažené úrovně mediální gramotnosti se zapojilo přibližně 12.000 žáků.

Mediální výchova jako průřezové téma

Při kontrolách výuky na 170 školách inspektoři zjistili, že se mediální výchova vyučuje zpravidla jako takzvané průřezové téma v různých předmětech. Nejčastěji je to v češtině, informatice, výchově k občanství, v základech společenských věd či při výuce cizího jazyka. V přibližně 70 procentech škol se této tématice věnuje alespoň polovina učitelů. Dělají například exkurze do médií, pořádají pro žáky besedy s odborníky, vydávají školní časopisy a snaží se naučit děti přemýšlet o obsahu sdělení a bezpečně používat internet.

Podprůměrné výsledky žáků

Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala jsou nicméně výsledky žáků podprůměrné. Na více než 60 procent otázek v testování inspekce zvládlo odpovědět 43 procent deváťáků a polovina žáků v druhém ročníku středních škol. “Máme výrazný podíl 40 procent žáků (základních škol), kteří mají nižší úspěšnost než čtyřicetiprocentní, což je dost problém, protože potom se to projevuje právě v různých rizikových situacích, které jsou například s chováním žáků na sociálních sítích či v schopnosti jejich manipulace,” uvedl Zatloukal.

Alarmující je podle něj zejména výsledek žáků v učebních oborech bez maturitní zkoušky, kam chodí zhruba čtvrtina každého ročníku. Na víc než 60 procent otázek zvládlo odpovědět 1,7 procenta z nich. Přibližně dvě třetiny učňů měly správně nanejvýš 40 procent testu.

Nejlépe zvládali žáci otázky, které prověřovaly jejich znalosti, jako třeba zda umí poznat mediální žánr a ví, jak se v čase média vyvíjela. Větší potíže jim dělalo porozumění delší zprávě, vyhodnocení postoje jejího autora a pravdivosti sdělení. S touto částí si poradila zhruba desetina testovaných.

Nedostatečný rozvoj dovedností

Podle inspekce se školy málo věnují rozvoji dovedností, které žáci potřebují pro vytváření mediálních obsahů. Málo využívají internet a různé on-line platformy, řekl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Přibližně třetina učitelů se podle něj mediální výchově věnuje kvůli svému vlastnímu zájmu o toto téma. Kurz mediální výchovy na vysoké škole nebo v dalším vzdělávání absolvovala asi desetina učitelů. Kolem 70 procent se jich v této oblasti vzdělává samo. To může být podle Andryse problematické. Učitelé tak neví přesně, jak a co v mediální výchově učit, řekl.

Kvalitu mediální výchovy ve školách by podle ředitelů škol zlepšily zejména větší odměny pro učitele, jejich metodická podpora a větší nabídka pomůcek a učebnic, které jim nyní chybí, zjistila inspekce. Školy by podle ní měly usilovat o rozšíření okruhu učitelů, kteří se mediální výchově věnují v různých předmětech. Zintenzivnit by se v této tématice mělo i vzdělávání budoucích učitelů na pedagogických fakultách, uzavřel Zatloukal.