Ministerstvo financí vykázalo neexistující pohledávky spojené s penězi z EU

18. března 2019·Zprávy·Lukáš Vaněk

Ministryně financí Alena Schillerová. Zdroj: ČTK

Ministerstvo financí vykázalo v účetnictví za rok 2017 neexistující pohledávky spojené s evropskými penězi. Další nedostatky se týkaly vykazování peněžních toků z provozní činnosti ministerstva. Vyplývá to z pondělních zveřejněných výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Kontroloři doporučují, aby ministerstvo upravilo účetní předpisy. Naopak pozitivem je podle nich to, že ministerstvo financí začalo v roce 2017 tvořit rezervy na sanace ekologických zátěží. Podle ministerstva se zjištěné nedostatky týkají pouze vykazování jistých položek, nezpůsobily však finanční ztrátu nebo nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky a s majetkem státu, uvedlo MF v reakci.

Ministerstvo financí podle NKÚ v účetnictví Národního fondu vykazovalo neexistující pohledávky za Evropskou komisí za programové období 2004 až 2006 zhruba 600 milionů korun. “Riziko nesprávného vykázání pohledávek za Evropskou komisí v souvislosti s programovým obdobím 2004-2006 je ale vyšší – týká se celého v rozvaze vykázaného nároku ve výši téměř 5,7 miliardy korun,” upozornili kontroloři.

Existuje podle nich reálné riziko, že pokud MF nezmění stávající postupy, bude i za programové období 2007 až 2013 v účetní závěrce za rok 2018 vykazovat neexistující pohledávky spojené s evropskými penězi.

Ministerstvo financí ale ČTK v reakci sdělilo, že z pohledu Národního fondu zatím programové období 2004 – 2006 není finančně uzavřeno a nejedná se tedy o nesprávné vykázání pohledávek za EK. Ministerstvo ještě za dotčené programové období obdržení prostředků ze strany EK očekává. Zároveň uvedlo, že již v současné době zpracovává metodiku pro finanční uzavření programového období 2004 až 2006 a návazně připraví obdobnou metodiku pro programové období 2007 až 2013.

Podle NKÚ MF dále v účetní závěrce za rok 2017 vykázalo rozvahové závazky vůči subjektům, jimž byly předfinancovány výdaje, a to ve výši přesahující 5,6 miliardy korun. U těchto závazků přitom podle NKÚ není jisté, jestli budou v plné výši uhrazeny. Podle ministerstva resort prostředky nadále vymáhá, jejich výši nelze předem odhadnout.

V přehledu o peněžních tocích pak ministerstvo nesprávně vykázalo operaci za více než 71 miliard korun v rámci peněžních toků z provozní činnosti, která se týkala změny stavu dlouhodobých závazků a která navíc nebyla spojena s žádným peněžním tokem. “Taková nesprávnost významně zkresluje vypovídací hodnotu tohoto přehledu, a tedy i možnost porozumět struktuře i rozsahu jednotlivých druhů peněžních toků z činností MF,” míní kontroloři. Ministerstvo podotklo, že celkový tok peněžních prostředků za období roku 2017 byl v uvedeném přehledu vykázán správně, a tato nesprávnost tak neměla dopad do hodnoty aktiv a pasiv ani výsledku hospodaření.

Nejvyšší kontrolní úřad tak ministerstvu financí doporučil, aby upravilo účetní předpisy. Například způsob naplnění některých položek přehledu o peněžních tocích je podle názoru NKÚ upraven nejednoznačně, takže vykázané číselné údaje mohou kvůli tomu podávat informace lišící se od skutečnosti.

MF počínaje roční účetní závěrkou za rok 2018 již sestavuje přehled o peněžních tocích také s přihlédnutím k Mezinárodnímu účetnímu standardu pro veřejný sektor, čímž by k nepřesnostem tohoto druhu již nemělo docházet, dodalo ministerstvo.

Zdroj: ČTK

Zprávy - další články

Doporučujeme