Nepřístupné urny či zrušené hroby: Ombudsman řeší i stížnosti v pohřebnictví

Kancelář veřejného ochránce práv se zabývá i podněty ohledně pohřebnictví, v posledních třech letech šlo asi o 30 případů. Lidé si stěžují například na zrušení hrobu bez vědomí části příbuzných či na nemožnost uctít památku zemřelého kvůli znepřístupnění zpopelněných ostatků. Častěji než v minulosti šlo v podnětech také o hroby "na věčné časy", uvedla v tiskové zprávě mluvčí kanceláře Iva Hrazdílková.

Lidé v podnětech například uvádějí, že po předcích zdědili hrobku vybudovanou na hrobovém místě, jehož pronájem měl být zaplacen “na věčné časy” nebo “na dobu trvání hřbitova”. Správa hřbitovů však po dědicích požaduje úhradu nájmu nebo doložení, že byl nájem kdysi zaplacen.

Jeden ze stěžovatelů uvedl, že zdědil hrobku po předcích s doklady, že nájemné je zaplaceno na dobu trvání hřbitova, správa však po něm požaduje předložení originálu smlouvy z roku 1922, kdy byla hrobka založena.

“Podobných případů je víc a stěžovatelé vždy uvádějí, že za celá léta po nich nikdo nájemné znovu nepožadoval a nezpochybňoval, že je hrobové místo zaplaceno na dobu trvání hřbitova,” uvedla mluvčí.

Podle zástupce ombudsmanky Stanislava Křečka jde o případy, které zákon o pohřebnictví pomíjí, přestože se na řadě pohřebišť nacházejí hrobová místa pronajatá v minulosti “na věčné časy” nebo “na dobu trvání hřbitova”. Tento údaj bývá uveden ve hřbitovní matrice a podle zástupce není namístě ho zpochybňovat.

Vznikají také spory mezi pozůstalými o místo uložení urny, protože zákon o pohřebnictví neukládá povinnost uložit urnu na veřejném pohřebišti. Především jde o případy zemřelých, kteří byli rozvedení nebo žili s druhem či družkou. Někomu pak nemusí být umožněno uctít památku zemřelého.

Každý případ je podle kanceláře ombudsmana třeba posuzovat individuálně a nelze vyloučit, že některé situace mohou představovat zásah do osobnostních práv spojených se zachováním piety k zemřelému. Pokud nelze spor vyřešit smírně, je možné domáhat se svých práv podáním žaloby u soudu.

V jednom z neobvyklých případů pozůstalí podle mluvčí také řešili záměnu urny s popelem zemřelého. Člen rodiny zemřel v zahraničí, kde byla provedena kremace a místní pohřební služba poslala urnu s popelem letecky do České republiky. Rodina zde zajistila obřad, ale pak jim přišla zpráva, že jim zahraniční pohřební služba zaslala urnu s popelem někoho jiného. Rodina tak musela znovu zařizovat přepravu urny do České republiky a “špatnou” urnu odeslat zpět.

Zdroj: ČTK