Od 40 let věku výdaje na zdravotní péči rychle rostou, varují statistici

Od 40 let věku rostou výdaje na zdravotní péči rychleji. Za čtyřicetiletého platí zdravotní pojišťovny v průměru asi 13.500 Kč ročně, v 65 letech více než dvojnásobek. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu. Průměrné výdaje jsou asi o tisíc korun vyšší za ženy, souvisí to s porodem i vyšším dožitím. Rostou také náklady na dlouhodobou péči, předloni byly téměř 70 miliard Kč.

V roce 2010 byly průměrné roční výdaje na zdravotní péči o nemocné ve věku 65 až 69 let 23.224 korun, o sedm let později 28.914 korun. Lidé mezi 70 a 74 roky potřebovali průměrně 18.832 korun v roce 2010 a 28.453 korun v roce 2017. Výdaje řádově o tisíce rostly i u starších.

Více seniorů

“Ve věkových skupinách od 65 let výše došlo jak k nárůstu počtu osob, tak průměrných výdajů na jejich léčbu,” uvedla Helena Chodounská z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Průměrné náklady jsou vyšší u žen od 20 do 40 let, kdy čerpají také zdravotní péči v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím. “Od 50 let výše se tento poměr obrátí. Až v nejstarších věkových skupinách se průměrné částky srovnají,” dodala. U žen jsou vyšší i proto, že se jich více dožívá seniorského věku.

S věkem a vyšším dožitím souvisí také nemoci, na jejichž léčbu se spotřebuje nejvíc peněz. Nemoci oběhové soustavy a nádorová onemocnění zároveň postihují velké množství pacientů.

Předloni téměř 29 miliard korun vydaly zdravotní pojišťovny na choroby srdce, cévní onemocnění mozku a další nemoci krevního oběhu, které jsou nejčastější příčinou hospitalizací i úmrtí v Česku.

“Náklady na léčbu nádorů rychle dohánějí výdaje na léčbu oběhové soustavy. Od roku 2010 stouply o 37 procent,” doplnila. Zatímco před devíti lety stála léčba 19,2 miliardy korun, předloni to bylo 26,3 miliardy korun. Podle Chodounské to je dáno rozvojem stále nových nákladných léků a metod onkologické léčby, ale i rostoucím počtem nových případů.

Nejvíc za sedm let rostly výdaje zdravotních pojišťoven na léčbu nemocí pohybového ústrojí včetně svalů a kloubů. V roce 2010 byly až pátou nejnákladnější skupinou nemocí za trávicím a močovým ústrojím, v roce 2017 s náklady 18 miliard korun třetí nejdražší. Nárůst byl o více než dvě třetiny.

Rozdíly mezi pohlavími

“Nemoci pohybové soustavy mají na svědomí největší počet dní v pracovní neschopnosti, ale jejich četnost i výdaje na jejich léčbu jsou významné a vysoké hlavně u osob ve starším věku,” uvedla. U nemocí pohybového aparátu jsou také kvůli tomu největší rozdíly mezi náklady pojišťoven na léčbu žen a mužů. Průměr na jednu ženu je o 57 procent vyšší než na muže.

Vyšší náklady na léčbu žen jsou také u nemocí močové a pohlavní soustavy, nervové soustavy, nemocí endokrinních a metabolických, jako je například cukrovka nebo poruchy štítné žlázy nebo onemocnění oka či ucha. V ostatních skupinách nemocí je dražší léčba mužů, u chorob oběhové soustavy o třetinu a u nádorů o 12 procent.

Stárnutí populace

Se stárnutím populace souvisí také rostoucí náklady na dlouhodobou péči, která kombinuje zdravotní a sociální služby o lidi, kteří kvůli nemoci či vysokému věku nejsou schopní se o sebe starat sami. V roce 2017 tvořily 70 miliard korun, tedy 18,6 procenta celkových výdajů na zdravotní péči. Od roku 2010 náklady rostly u zdravotní i sociální složky o třetinu.

Přes 50 miliard předloni šlo na zajištění lůžkové péče, kam patří léčebny dlouhodobě nemocných, nemocnice následné péče, hospice a domovy pro seniory a se zvláštním režimem, jejichž klienty jsou nejčastěji pacienti s Alzheimerovou demencí.

“Nejvíce peněz z veřejných rozpočtů na lůžkovou dlouhodobou péči bylo vydáno na provoz domovů pro seniory, ale velmi rychle narůstá zejména suma výdajů, které putují na domovy se zvláštním režimem,” uvedla Chodounská. V sociální oblasti bylo téměř devět desetin výdajů, tedy asi 22 miliard korun, vynaloženo formou příspěvku na péči.

Zdroj: ČTK

?>