Od startu Apolla 11 uplynulo 50 let! Armstrong se díky “velkému skoku pro lidstvo” stal nesmrtelným

Americký astronaut Neil Armstrong byl prvním člověkem, který se před půlstoletím prošel po Měsíci. Někdejší zkušební pilot byl velitelem mise Apollo 11, která odstartovala z kosmodromu na floridském mysu Canaveral 16. července 1969 a o čtyři dny později přistála na povrchu přirozené družice Země. Armstrong pak udělal pověstný "velký skok pro lidstvo", při kterém mu tehdy asistoval jeho kolega Buzz Aldrin.

Cesta rodáka z malé farmy ve státě Ohio do vesmíru přitom nebyla jednoduchá, ačkoli létat toužil od dětství. V šestnácti, tedy ve věku, kdy mladí Američané obvykle dostávají řidičský průkaz, už měl Armstrong první pilotní licenci a díky svému nadání a školním úspěchům si mohl vybírat univerzitu. Dostal sice nabídku ke studiu na slavném Massachusettském technickém institutu (MIT), nakonec dal ale přednost bližší Purdueově univerzitě v sousední Indianě.

Aby si nemusel dělat starosti se školným, upsal se tehdy sedmnáctiletý Armstrong americkému námořnictvu – výměnou za studium slíbil odsloužit nějaký čas v uniformě. Po necelých dvou letech také musel studia leteckého inženýrství přerušit, od oboru se ale příliš nevzdálil. Absolvoval osmnáctiměsíční letecký výcvik a krátce po dvacátých narozeninách se oficiálně stal pilotem námořnictva Spojených států. Do civilu se přitom hned tak vrátit neměl.

Ve stejné době totiž vypukla válka v Koreji, ve které sehrály americké vojenské síly a zejména letectvo výraznou roli. Na korejském nebi tak nemohl chybět ani Neil Armstrong, během roku aktivní služby absolvoval téměř osm desítek bojových letů a jen se štěstím unikl sestřelení. Po návratu do civilu se vrátil i ke studiu a jako čerstvý držitel diplomu získal v roce 1955 místo zkušebního pilota v organizaci NACA (předchůdkyně Národního úřadu pro letectví a vesmír; NASA).

Pilotoval řadu unikátních strojů včetně prvního nadzvukového letadla Bell X-1. Za ovládací pákou raketového letounu North American X-15 se dokonce podíval na samou hranici vesmíru, do výšky 63 kilometrů nad zemským povrchem. Díky tomu se ocitl ve skupině pilotů plánovaného raketoplánu X-20 a po jeho zrušení se začátkem 60. let dostal mezi astronauty NASA. Do vesmíru se poprvé podíval v březnu 1966 jako velitel lodi Gemini 8; byl tehdy jedním z prvních civilistů na oběžné dráze.

Díky tomu, že už nebyl aktivním vojákem, se Armstrong ostatně také stal jedním z nejznámějších astronautů všech dob. V přistávacím modulu mise Apollo 11 nazvaném Eagle (Orel) totiž seděl i plukovník letectva Aldrin, NASA ale dospěla k názoru, že prvním člověkem na Měsíci bude civilista. Aldrinovi ještě patřila první slova pronesená na povrchu mimozemského tělesa (neřekl ale nic světoborného, jen oznámil “hladké přistání”) a pak přišly Armstrongovy hvězdné okamžiky.

Tady je základna Tranquillity. Orel přistál!” ozvalo se 20. července 1969 krátce po deváté večer středoevropského času z Měsíce. O čtyři hodiny později Armstrong sestoupil po žebříku k šedavému měsíčnímu povrchu a pronesl slavnou větu: “Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.” Poté otiskl do měsíčního prachu natrvalo své stopy i Aldrin a společně strávili “na místečku velkém jako zahrádka” v oblasti Moře klidu 21 hodin a 36 minut, než se vydali na zpáteční cestu.

Po návratu se Armstrong zařadil k nejznámějším lidem světa, přesto ale zůstal skromný jako dřív. Nikdy nevyhledával veřejná shromáždění, občas nicméně vystoupil na nějaké konferenci. V roce 1971 odešel z NASA a osm let byl profesorem letecké mechaniky na Cincinnatské univerzitě. Později pracoval jako konzultant leteckých firem, zapojil se také vyšetřování katastrofy raketoplánu Challenger v roce 1986. Zemřel v srpnu 2012 krátce po 82. narozeninách.

Zdroj: ČTK

Galerie