Odborníci začali pracovat na tvářích lebek z Hradiska: Patří ostatky Přemyslovcům?

Na 3D dokumentaci lebek začali pracovat v těchto dnech odborníci, kteří zkoumají ostatky nalezené v Klášterním Hradisku v Olomouci. V dalších krocích chtějí využít i radiokarbonovou metodu, která by měla určit stáří lebek. Jasno o tom, zda ostatky patří přemyslovským knížatům Otovi I. a Otovi III. a jejich manželkám, by chtěli mít do konce letošního roku.

Dosud se vědcům během antropologické analýzy potvrdilo, že by mělo jít o čtyři muže, dvě ženy a dítě, řekl v úterý ČTK Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze.

Tým odborníků se sešel minulý týden, kdy vypracoval harmonogram následujících kroků. “Posoudili jsme předběžně, na kolik kostry odpovídají či neodpovídají, u jednoho muže se objevil otazník. Je tam pochybnost proto, že je zde jiný způsob zachování, ostatky jsou od hlíny nikoliv od uložení ve schránce. Domluvili jsme se, že začneme radiokarbonovým datováním. Znamená to ale říznout do jedné z dlouhých kostí, k čemuž si musíme vyžádat souhlas faráře. Zároveň se pracuje na 3D dokumentace lebek s nadějí, že některé z nich pokryjeme obličejem,” uvedl Frolík.

Tvář české královny Judity

Podobným krokem se podařilo odborníkům loni vytvořit vizualizaci tváře české královny Judity Durynské, druhé manželky Přemyslovce Vladislava II., která žila ve 12. století. Její ostatky byly nalezeny v 50. letech minulého století při archeologickém výzkumu románské baziliky a kláštera v Teplicích.

Podobu zrekonstruoval brazilský 3d designer Cícero André da Costa Moraes na základě lebečních kostí. Využil k tomu trojdimenzionální metodu. Základem pro vytvoření podrobné digitální kopie lebky bylo 150 snímků lebky.

Podle odborníků je zkoumání olomouckých ostatků během na dlouhou trať, analýzy se musejí dělat postupně. K radiokarbonovému datování přistoupili v prvních krocích i kvůli tomu, že je podstatně levnější než DNA. Jde o chemicko-fyzikální metodu určenou pro zjištění stáří biologického materiálu.

Rodina Přemyslovců

Průzkum by měl zjistit, zda ostatky pocházejí z 11. a 12. století, období těchto Přemyslovců. “Vyzvednuto bylo sedm jedinců. Tři z nich jsou určitě muži, jeden pravděpodobně. Dále jsou tam dvě ženy, z toho jedna pravděpodobně a jedno dítě,” doplnil archeolog.

Ostatky byly nalezeny v malované dřevěné truhle v sakristii kaple svatého Štěpána Klášterního Hradiska, odborníci si je z Olomouce odvezli ke zkoumání loni v srpnu. Průzkumem chtějí zjistit to, zda jde opravdu o přemyslovská knížata, zakladatele kláštera Oty I. (1045 – 1087), Oty III. (1122 -1160) a jejich manželek Eufemie a Durancie.

Ostatní ostatky by mohly podle odborníků patřit olomouckému biskupu Janu III. a premonstrátskému opatu na Hradisku Robertu I nebo synům přemyslovského knížete. Jasno v tom podle Frolíka dosud není.

Pohřební schránku objevili badatelé předloni, označili ji za unikát v evropském kontextu.

Zdroj: ČTK