Odborník: Autista je ve společnosti jako cizinec. V Česku jich je až 200 tisíc

Autisté jsou podle odborníků ve společnosti jako cizinci, nerozumí jí. Potřebují proto více peněz na služby asistentů, sdružení pak méně byrokracie. Novinářům to v úterý řekli zástupci organizací Modrý klíč a APLA Jižní Čechy. Podle odhadů žije v Česku asi 4000 lidí s těžkou poruchou autistického spektra, s různou mírou postižení až 200.000.

Odborníci zatím nevědí, jak autismus, který je neurobiologickou vadou mozku, vzniká. Z 90 procent se na vzniku podílí genetika, zbytek vnější prostředí. “Diagnostika se zaměřuje na symptomy, kterými se projevuje. Ty zasahují do tří oblastí – komunikace, sociální vztahy a představivost,” řekl Petr Netušil, zástupce ředitelky organizace Modrý klíč, která se lidem s kombinovaným postižením věnuje v pražském Kamýku.

“Jsou jako cizinci. Nerozumí naší kultuře, nedokážou odezírat z obličeje naše pocity,” dodal. Klíčové pro stabilizaci a zlepšení kvality jejich života je podle něj včasná diagnostika a zahájení léčby. Podle Petry Marešové, která vede přímou péči v organizaci APLA Jižní Čechy, nejčastěji rodiče příznaky odhalí kolem druhého či třetího roku věku.

Podle Neužila se při správné péči odborníků a snaze rodiny daří projevy poruch autistického spektra zmírnit a přiblížit možnosti lidí s autismem integrovat se do společnosti. “Ti, kdo mají rozumovou kapacitu naučit se našemu rituálnímu chování, jsou schopni dojít k určité formě komunikace,” dodal. Asi 79 procent lidí s těmito poruchami ale trpí různě těžkou mentální retardací.

Projevy nemoci jsou naprosto různorodé, sami autisté za velký problém považují nadměrnou citlivost k vnímání zrakových, zvukových či čichových podnětů. Objevuje se ale také agresivita, sebepoškozování či ničení věcí, problémy s komunikací a neschopnost hrát si s vrstevníky, fixování na určité hračky a předměty, izolovanost a tvrdohlavost. Neužil uvedl příklad klienta Modrého klíče, který jedl jenom těstoviny, nebo jiného, který láme větvičky některých keřů a poslouchá zvuk jejich křupnutí.

Většina potřebuje celodenní péči, často tak využívají specializovaných zařízení včetně školek či škol. Dospělým se snaží organizace jako Modrý klíč zajistit i práci. “Ze 115 klientů má 50 u nás nějakou formu pracovní smlouvy. Pracují třeba jen hodinu denně v desetiminutových úsecích, protože déle se nedokážou soustředit,” uvedl. Desítce klientů Modrého klíče se podařilo najít běžné zaměstnání, například v kuchyni v hotelu při mytí nádobí nebo jako pomocná síla v zoologické zahradě.

Podle Marešové je hlavním úkolem pomáhajících organizací uklidnit a informovat rodiny, pro něž je diagnóza nová. “A postupně začít pracovat na tom, co je potřeba u dítěte rozvíjet. U malých dětí je to většinou komunikace,” řekla. Rodině později pomáhá hledat školku či školu, ať specializovanou nebo lépe takovou, kde bude moci být dítě s asistentem.

Rodiny se potýkají i s finančními problémy, proto se centra snaží jejich spoluúčast minimalizovat. Financována jsou ze státního rozpočtu jako sociální služby, další peníze musejí získat od sponzorů a vlastní činností. Na nedostatek služeb pro rodiny upozornil loni i úřad ombudsmanky. Psychická náročnost péče o dítě s autismem vede často k rozpadu páru. Podle Marešové se to ale zlepšuje a asi 60 procent otců u rodiny vydrží, přestože ji obvykle musí živit a matka zůstává doma s dítětem.

Zdroj: ČTK