Vyhledávání
Zavřít
Přeloučské muzeum má roky starověké figurky, ví o tom až nyní
Moderní technologie využívané k datování umění, ilustrační foto.
Desítky let mělo muzeum v Přelouči na Pardubicku v depozitáři sedm starověkých figurek z Egypta a Kypru, aniž by jeho zaměstnanci znali jejich stáří. Datovali je až díky diplomové práci studenta pardubické univerzity, který zpracovával archeologickou sbírku. České tiskové kanceláři to řekl správce sbírek Matěj Pešta.
“Až donedávna nebylo v časových možnostech pracovníků muzea pátrat po skutečném původu sošek,”řekl Pešta.
Dovézt je mohl některý z cestovatelů, který pocházel z regionu, Alois Topič, Jan Vozáb nebo třeba Josef Topič. Některý z nich je nejspíš opatřil v Káhiře. Figurky pocházejí ze Středomoří ze 7. století před naším letopočtem až ze 4. století našeho letopočtu. Muzeum je podle záznamů ve sbírkových knihách získalo v 20. až 50. letech minulého století.
Egyptská figurka vešebta znázorňuje mumii, je vyrobená z egyptské keramiky, spodní část má ulomenou. Byla zřejmě součástí pohřební výbavy a uložená ve skřínce v hrobce. Skříňka mohla obsahovat až 401 figurek. Zpodobňovaly dělníky a dozorce, kteří symbolicky pracovali za zemřelého každý den v roce.
“Vešebt měl v rukách motyčky, které jsou dnes již špatně patrné, je také zdobený vousem,”uvedli egyptologové a archeologové o nálezu. Předměty datovali pro potřeby vysokoškolské práce, která mapovala muzejní sbírku.
Ve sbírce je také figurka orantky, což je soška prosebnice vyrobená z terakoty a odlitá z formy. Mohla být ve svatyni nebo domácí svatyňce, ale i v hrobě. Nejspíš byla bíle nabarvená, což je patrné na drapérii tuniky. Hlava znázorňuje Harpokrata, boha plodnosti a úrodnosti, ale měl i další charakteristiky. Byl univerzálním helenistickým bohem pro Egypťany a Řeky. Je rovněž z terakoty a odlitý pomocí formy. Na pravé straně má vlasový vrkoč – jeho typický znak.
Čtyři figurky pocházejí z východního Středomoří. Čítají hlavičku bohyně Týché a tři kyperské votivní sošky. Týché je známá spíše jako Fortuna, bohyně šťastné náhody. Figurka je z vápence či sádrovce. Má velké oči, náušnice, výrazný účes. Barva se již časem odloupala.
Fragmenty votivních předmětů jsou vyrobené z jílovité hlíny a původně byly barevné. Jde o ženské postavy, které byly ve svatyních bohů a symbolizovaly dárce. V rukou nesou dary. Jde o ruční výrobu. Pocházejí z Kypru a přilehlé oblasti.