Vyhledávání
Přepisování historie! Nový text u sochy maršála Koněva v Praze se nelíbí komunistům
Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (vlevo) a jeho zástupce Jan Lacina odhalili 21. srpna 2018 v Praze nové pamětní desky u zrestaurovaného pomníku maršála Koněva. Desky popisují Koněvovu roli v roce 1945, kdy s ukrajinským frontem osvobozoval Československo od nacistů, v roce 1956, kdy řídil potlačení maďarského povstání, a v roce 1961, kdy se jako velitel skupiny sovětských vojsk podílel na řešení berlínské krize výstavbou berlínské zdi. Proti pomníku protestovalo několik lidí s transparenty. (CTK Photo/Michal Krumphanzl)
Několik členů KSČM včetně Marty Semelové a Ivana Hrůzy v úterý 21. srpna protestovalo při odhalení nové trojjazyčné desky s upraveným textem u kontroverzní sochy sovětského maršála Koněva. Text u díla, které stojí v pražských Dejvicích, je podle nich přepisováním historie.
Socha maršála Ivana Stěpanoviče Koněva v pražských Dejvicích dlouhodobě vyvolává širokou škálu emocí. Zatímco jedni Koněvovi připisují pocty za osvobození Prahy v roce 1945, jiní upozorňují, že sehrál roli i v potlačení maďarského povstání v roce 1956, stavbě Berlínské zdi v roce 1961 a vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. A právě to nově stojí i na pamětní desce u sochy.
To se však nelíbí členům politické strany KSČM. Několik z nich při jejím odhalení protestovalo a Marta Semelová při té příležitosti držela nápis “Odmítáme přepisování historie”. Podle nich totiž nebyla předložena fakta, která by podložila zejména informaci o jeho roli v sovětské invazi z roku 1968.
Hrůza se prý s žádostí o prameny obrátil i na radnici, ale nedostal je. Místostarosta Jan Lacina (STAN) však na znění textu trvá. Informaci o Koněvově roli v srpnu 1968 podle něj Praze 6 potvrdil i Vojenský historický ústav a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR.
Zatímco členům KSČM se nelíbilo znění nové desky, vedle nich protestovala i řada dalších občanů. Ti požadovali kompletní odstranění sochy, která je podle nich ostudou pražských Dejvic.
Původní text
Významný vojevůdce maršál Sovětského svazu Ivan Stěpanovič Koněv dvojnásobný Hrdina Sovětského svazu a Hrdina Československé socialistické republiky velitel vojsk 1. ukrajinského frontu, která zachránila 9. května 1945 Prahu před zničením.
Nový text
Maršál Ivan Stěpanovič Koněv velel 1. ukrajinskému frontu, jehož jednotky byly nasazeny k závěrečnému útoku na Berlín a osvobodily severní, střední a východní Čechy a jako první vstoupily 9. května 1945 do Prahy. Na podzim 1956 řídil potlačení Maďarského povstání sovětskou armádou a jako velitel Skupiny sovětských vojsk v Berlíně se v roce 1961 podílel na řešení tzv. druhé berlínské krize výstavbou Berlínské zdi. V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.