Přichází bumerangová generace: Děti se po čase znovu vracejí bydlet s rodiči

Říká se jim bumerangová generace. Jsou to děti, které se poté, co odešly z domova, vracejí zpátky k rodičům, často proto, že se rozvedly, ztratily zaměstnání nebo nejsou schopny ekonomické samostatnosti. Když se však potomek vrací do hnízda, výrazně se zhoršuje kvalita života rodičů a vzniká nepříjemná a stresující situace, kterou lze přirovnat k vysoké neschopnosti spojené s věkem, například když člověk nemůže chodit bez hole. Píše o tom italský deník La Repubblica.

Syndrom prázdného hnízda je již dlouho známý, ale bumerangový efekt nebyl dosud studován. Vědci z Londýnské školy ekonomie v rámci projektu financovaného Evropskou výzkumnou radou (ERC) shromáždili údaje ze 27 evropských zemí o 27.000 rodinách s rodiči ve věku od padesáti do pětasedmdesáti let za roky 2007 až 2015.

Tito lidé dostávali každé dva roky dotazníky, které byly vyhodnocovány na stupnici od 12 do 48 bodů. Hodnotily se čtyři ukazatele: kontrola nad vlastním životem, soběstačnost, pocit uspokojení nad oblíbenými aktivitami a seberealizace. Jen do 1100 rodin z 2700 se vrátil potomek, který předtím z rodného hnízda odešel.

Kvalita života rodičů, jimž se dítě vrátilo domů, se v průměru zhoršila o 0,8 bodu, což je ze statistického hlediska dosti. Efekt však není ve všech evropských zemích stejný.

V Dánsku, Nizozemsku a Švédsku činí tento ukazatel 1,3, v zemích západní a střední Evropy (Rakousko, Francie, Lucembursko, Švýcarsko, Belgie, Německo) to je 0,14 a ve zemích Středomoří (Itálie, Španělsko, Portugalsko a Řecko) se blíží nule.

Jak to vysvětlit? “Kde je výrazná generační nezávislost, jako je tomu v severských zemích, je návrat domů k otci a matce společensky méně přijatelný,” uvádí italský vědec Marco Tosi z Londýnské školy ekonomie, který je spolu s doktorkou Emily Grundyovou autorem výzkumu. “Kde jsou naopak vzájemná závislost a soužití mezi generacemi rozšířené, nezjišťujeme téměř žádný dopad,” dodává.

Jsou tedy Italové doživotními mamánky? “Rozhodně ne. Jev nazývaný bumerangový roste všude, není však důsledkem volby dětí. Spíše jsou nuceny vracet se domů a nejrozšířenějšími důvody jsou ukončení studia, ztráta zaměstnání, rozvod nebo rozchod s partnerem. Rovněž jsme mohli konstatovat, že návrat domů nemá dopad na rodiče, Jejich život se zhoršuje nezávisle na tom, zda se děti rozhodnou znovu žít s otcem a matkou,” vysvětluje Tosi.

Rodiče po prvních chvílích, kdy se po odchodu dětí ocitají sami, nepociťují prázdnotu, přizpůsobují se nové situaci a vytvářejí si nový život. “Rodiny si vytvářejí novou rovnováhu, pouštějí se do nových koníčků, provozují různé aktivity a často se vztah mezi manžely zlepšuje. Když se však potomek vrátí domů, tuto novou rovnováhu naruší,” uvádí Tosi. Tento jev však pozorujeme jen tehdy, kdy v rodině nezůstalo žádné dítě. Pokud nějaké dítě v rodině zůstalo, pak návrat druhého nevyvolává žádné výraznější problémy.

Zdroj: ČTK