Problém s vodou může pomoci řešit systém Smart Biotic Pump

3. listopadu 2018·Zprávy·Barbora Pisingerová

Ilustrační foto

Dá se očekávat, že problém s vodou bude největším tématem příštích 20, možná 50 let, řekl v rozhovoru s ČTK Jan Skalický, předseda představenstva společnosti Vodní cesty a předseda Asociace D-O-L. Udržet vodu v krajině je nezbytné a přispět k tomu má i nový subsystém standardního koloběhu vody v přírodě, tzv. Smart Biotic Pump. V říjnu se Skalický zúčastnil prvního mezinárodního Smart Biotic Pump Summitu v Praze, jehož organizátorem byla česká společnost Consilia Futura.

Koncept biotických pump již dříve představili ruští fyzici Anastasija Makarjevová a Viktor Gorškov. Základem je, že lesy řídí přísun atmosférické vlhkosti z oceánu na pevninu. Odlesněná pevnina je naopak charakterizována extrémy srážek poblíž oceánu a nedostatkem srážek na kontinentu.

“Všeobecně se ví, že voda se v parách, které jsou unášeny vzdušnými proudy, přemístí nad určité území a tam gravitací spadne. Velkou roli hraje výměna vody mezi mořskou hladinou a pevninou. Smart Biotic Pump přidává do tohoto standardního oběhu jeden zásadní rys – vliv vegetace. Ta je schopná jak přitahovat vodu, tak ji vyčesávat ze vzdušných mas. To se donedávna poměrně podceňovalo,” řekl Skalický.

K pěstování volné vegetace je potřeba zvýšit vlhkost vzduchu a dostat do krajiny vodu. Na počátku je podle webu Consilia Futura v suchých oblastech k dispozici pouze mořská voda, kterou lze do území dostat pomocí vodních koridorů. Čerpáním se pak voda dostane do výše položených vodních nádrží.

Na přivedení vody do krajiny je podle Consilia Futura potřeba hodně energie, kterou chtějí autoři získat z obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaických a větrných elektráren. Řešení by mohlo pomoci revitalizovat a zachránit rozsáhlé oblasti světa trpící akutním nedostatkem vody, jako je údolí Arava Valley na izraelsko-jordánské hranici.

Podle Skalického se v rámci konceptu obecně upřednostňuje výsadba jehličnatých lesů. “Je po celý rok živý. Smíšené lesy mají vlastnost, že v podstatě půl roku jsou mimo funkci,” uvedl s tím, že princip biotické pumpy je tím narušen. “Ve vyšších oblastech se prostě může stát, že půl roku je tam sníh. Les, který na sobě nemá listy, se v rámci pumpy nijak neprojevuje. Konference otevřela nový pohled na to, jak přemýšlet nad lesem, a výrazně rehabilituje jehličnaté lesy jako lesy, které mají na funkci koloběhu vody v přírodě výrazný vliv,” doplnil.

Naopak Miroslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR v páteční tiskové zprávě České krajiny s ohledem na české prostředí upozornil, že se musíme “co nejrychleji vrátit k přirozené skladbě lesů, protože listnaté a smíšené porosty, potažmo jejich půdy, zadržují výrazně více vody, než jehličnaté.”

Možnostmi, jak zadržet vodu v krajině v ČR, jsou podle Skalického malé retenční nádrže či mokřady, ale zejména střední a velké nádrže, důlní jezera či koridor Dunaj-Odra-Labe, jehož zádržné prostory by podle něj mohly mít kapacitu přibližně 1,5 miliardy kubických metrů, podobně jako Vltavská kaskáda. Projekt dlouhodobě kritizují ekologové, podle nichž jde o megalomanské dílo, které by narušilo krajinu a vodní režim.

Přehrady naopak nefungují podle Jirků. “Vodu je potřeba zadržovat v krajině, ne v přehradách. Voda v přehradě či rybníce je krajině platná asi jako sklenice vody v pražské hospodě člověku žíznícímu uprostřed Sahary,” uvedl. Rybníky nepomohou ani podle Skalického. “Jsou mělké a mají velkou plochu, během letošního léta se z nich odpařilo víc vody, než kolik tam přiteklo. Rybník není zádržný,” řekl.

Zdroj: ČTK

Zprávy - další články

Doporučujeme