Projevy pandemie v Česku se už zabývají muzejníci a historikové

Dopadem pandemie koronaviru a to, s jakými projevy je spojena, se už začaly zabývat i sbírkové instituce. Divadelní oddělení Národního muzea dokumentuje zapojení divadel do krizové organizace a pomoci lidem proti pandemii. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze začalo oslovovat různé skupiny těch, kdo šijí roušky, aby případně pamatovali se vzorky svých výrobků do sbírky muzea. To mimo jiné shromažďuje oděvy a oděvní doplňky a všemožné typy roušek jako dokument současné doby uvítá.

“Oslovili jsme mnohé, o nichž víme, že roušky šijí včetně nejznámějších módních návrhářů, aby na nás pamatovali se vzorky svých výrobků. Zatím se s nimi domlouváme na dobu, kdy bude možné roušky i fyzicky předávat. Zatím nechceme, aby kvůli tomu museli třeba chodit na poštu,” řekla ČTK mluvčí Uměleckoprůmyslového muzea v Praze Radka Potměšilová.

Do šití roušek se z nutnosti pustilo mnoho žen v celé zemi, šijí z čeho se dá, do výroby textilních ochran obličeje se zapojily i některé firmy a provozy, které svou původní výrobu musely omezit.

Jako možnost přispět k tlumení šíření nákazy a zároveň vyrobit i něco, co může být módním doplňkem, se postavili k šití roušek designéři a módní návrháři. Pro většinu z nich ale na prvním místě byla potřeba dodat roušky tam, kam je potřeba. Výzvu přijaly třeba Liběna Rochová, Hana Zárubová, Kateřina Geislerová, značky Leeda, TIQE či ODIVI.

Kolekce roušek

Shromáždit kolekci roušek plánuje vedle pražského muzea také brněnský Etnografický ústav Moravského zemského muzea. Roušky se podle pracovníků muzea zařadily k symbolům doby. Jsou fenoménem, který už plní nejen ochrannou, ale také estetickou funkci, mohou se stát odrazem osobnosti, podobně jako dříve účes, oděv nebo make-up.

V Národním muzeu pracovníci Divadelního oddělení dokumentují aktivity divadel a divadelníků v současné situaci, kdy mnoho lidí, kteří se divadlu věnují aktivně ve své profesi, nemá práci.

“V době karantény se věnujeme sběru písemného a obrazového materiálu, jenž je možné zachytit v médiích a na sociálních sítích. Jedná se nám o to pro budoucí pokolení zachytit, jak vypadala aktivní pomoc divadel, ale také jejich komunikaci navenek, umělecké aktivity na sítích a v médiích,” řekl ČTK Libor Vodička z tohoto oddělení.

“Podle našich možností rovněž sami dokumentujeme – fotíme podobu těch divadel, která se na čas stala centrem pomoci – tedy šití roušek, shromažďování, distribuce, koordinace pomoci. Oslovujeme jednotlivá divadla i konkrétní osoby podle našich osobních kontaktů a vazeb. Materiál bude uložen v rámci doprovodné dokumentace divadelní sbírky Národního muzea pro budoucí badatele,” uvedl. Konkrétní výstup ze sběru dat se zatím neplánuje, stejně jako v Brně výzkumníci spíše připravují materiál pro budoucí generace.