Průměrná mzda reálně klesla. Může za to koronavirus i růst spotřebitelských cen

Průměrná mzda po zohlednění inflace ve druhém čtvrtletí podle odhadu většiny analytiků, které oslovila ČTK, klesla kvůli dopadům šíření koronaviru i poměrně vysokému růstu spotřebitelských cen. Naposledy reálně mzdy klesly na konci roku 2013. Nominálně pak průměrná mzda podle odhadů mírně stoupla nebo stagnovala. Někteří ekonomové ale počítají s reálným růstem průměrné mzdy. Český statistický úřad zveřejní údaje o průměrných mzdách za 2. čtvrtletí ve čtvrtek 3. září.

V prvním čtvrtletí průměrná mzda v ČR meziročně vzrostla o pět procent na 34.077 korun. Po zohlednění inflace se reálně zvýšila nejméně od konce roku 2013, a to o 1,4 procenta. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

“Dynamika průměrných mezd v druhém čtvrtletí patrně následkem opatření souvisejících s pandemií koronaviru propadne do záporných čísel. Velmi pravděpodobně půjde o první meziroční pokles od roku 2013. Je však nejisté, jak intenzivní bude,” uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Ten počítá s meziročním poklesem průměrné mzdy v nominálním i reálném vyjádření.

Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil očekává, že si mzdy udrží jistou setrvačnost, jelikož se smluvní vztahy navázané před pandemií budou nadále propisovat do mzdových statistik. “Pozice zaměstnanců na českém trhu práce navíc ve druhém čtvrtletí ještě nijak dramaticky slabá nebyla. Předpokládáme tak, že jejich mzdy v souhrnu nadále rostly, ačkoli již citelně pomaleji, konkrétně o jedno procento meziročně. Po očištění o inflaci to tak bude znamenat meziroční pokles reálných mezd o 2,1 procenta,” uvedl.

Analytik ČSOB Petr Dufek upozornil, že odhadovat výsledek mezd za druhé čtvrtletí v podstatě příliš nejde, protože ekonomiku zasáhly odstávky a karanténa, takže velká část lidí dostávala místo mezd jen krácenou náhradu. “Předpokládám proto, že v lepším případě průměrná mzda meziročně nominálně stagnovala. Možná je to až příliš optimistický pohled, nicméně opírá se o fakt, že letos si na výplatě polepší jen zaměstnanci ve veřejném sektoru,” uvedl.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že průměrnému zaměstnanci se během druhého čtvrtletí citelně snížil odpracovaný počet hodin, aniž by se mu adekvátně snížil úvazek. “Do úvahy o průměrné mzdě je třeba ještě zohlednit to, že se snížení odpracované doby zřejmě týkalo zejména hůře placených pozic. Celkově tedy odhaduji meziroční růst průměrné nominální mzdy o jedno procento, což znamená meziroční snížení reálné mzdy o dvě procenta,” uvedl.

Rovněž analytik České spořitelny Jiří Polanský upozornil, že na výpočet průměrné mzdy bude působit statistický vliv, když v krizích jsou obvykle propouštěni pracovníci s podprůměrnou mzdou, což průměrné mzdy zbylých zaměstnanců zvyšuje.

Hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda se pak domnívá, že se mzdy ve druhém letošním čtvrtletí vyvíjely vzhledem k okolnostem vcelku příznivě. “Růst mezd dle našeho předpokladu ve druhém letošním čtvrtletní nominálně zvolnil, když průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla meziročně o 4,8 procenta. V reálném vyjádření to znamená její růst o 1,7 procenta, což představuje zrychlení růstové dynamiky reálné mzdy v porovnání s prvním letošním čtvrtletím. Zrychlení růstu reálné mzdy je ovšem především výsledkem zmírnění tempa inflace,” uvedl.

Kovanda upozornil, že stát ve druhém čtvrtletí přispíval na mzdu zhruba 800.000 zaměstnancům soukromé sféry. “Tím vlastně uměle a na dluh navyšoval mzdovou úroveň oproti situaci, jež by nastala bez této pomoci,” dodal.

Loni ve 2. čtvrtletí vzrostla průměrná mzda meziročně o 7,2 procenta na 34.105 korun. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stoupla mzda o 4,3 procenta.