Sčítání lidu v roce 2021 se musí opět zúčastnit všichni obyvatelé

Do příštího sčítání lidu, které se uskuteční v roce 2021, se znovu budou muset zapojit všichni lidé v Česku. Vyplňovat by ale měli mnohem méně údajů než v roce 2011. Místo 47 by jich mělo být 23. Vypadnout by mohla třeba otázka na víru či obor vzdělání. Zbývající potřebná data získá Český statistický úřad (ČSÚ) z registrů. Mnohem víc vyplněných formulářů by chtěl také dostat elektronicky. Vyplývá to z návrhu obrysů zákona o sčítání lidu, který by měla ve středu projednávat Babišova vláda v demisi.

Sčítání se koná každých deset let. Poprvé bylo na českém území v roce 1869. Od roku 1918, od vzniku samostatného Československa se uskutečnilo devět cenzů. V ČR byl poslední před sedmi lety, kdy se dotazníky daly poprvé vyplňovat přes internet. Do sčítání se vždy zapojovali všichni obyvatelé. Naposledy statistici obdrželi skoro 17,5 milionu papírových a elektronických formulářů. Třeba Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Nizozemsko, Slovinsko či Rakousko ale využilo k získání dat své registry.

Také ČSÚ původně zvažoval, že by potřebné údaje našel v registrech a ptal se jen vybrané skupiny lidí. Už dřív uvedl, že tento plán ale není realizovatelný, protože databáze potřebné informace neobsahují. Statistici posuzovali 37 registrů. Údaje o rodinách a domácnostech, dosaženém vzdělání, národnosti, mateřském jazyku, víře, zaměstnání či dojížďce do práce a škol v nich ale nenašli. Ucelená nejsou ani data o bytovém fondu. Kromě otázek na víru, mateřštinu a národnost je vyplnění odpovědí na ostatní dotazy povinné.

Právě nepovinné otázky by se mohly podle návrhu z formulářů vypustit. Chybět by tak mohla kolonka o náboženské víře, oboru vzdělání, počtu živě narozených dětí v nynějším či posledním manželství a doba trvání dojíždění do práce či školy.

Za nevyplnění hrozí pokuta

ČSÚ se chystá data od úřadů co nejvíc využít. Obyvatelé tak už nebudou vyplňovat domovní list a polovinu bytového listu. Při minulém sčítání zapisovali lidé do sčítacích formulářů 47 údajů, v roce 2021 by jich mohlo být 23. Snížit by se měly i náklady. Celý cenzus by měl dohromady vyjít na 2,23 miliardy korun. Podle podkladů pro vládu je to o pětinu méně než při posledním sčítání.

Statistici by chtěli mnohem víc formulářů získat elektronicky. Naposledy jich přes internet obdrželi asi čtvrtinu. V roce 2021 by to měla být podle plánu víc než polovina. Dál ale budou v terénu i sčítací komisaři, kteří domácnostem případně doručí papírové formuláře. Vyplnění dotazníků a jejich odevzdání či odeslání bude stejně jako minule povinné. Pokud to lidé neudělají, hrozila by jim podle návrhu zas pokuta.

Sčítá celá EU

Komisaři a další pracovníci, kteří se k údajům dostanou a budou je zpracovávat, budou muset složit slib mlčenlivosti. Papírové archy by se měly skartovat do tří let, data se budou uchovávat jen elektronicky.

Sčítání se uskuteční po celé EU. Údaje budou pak srovnatelné. Výsledky hrají roli i při stanovení váhy hlasů v Radě Evropy. Poslouží také státu a samosprávám jako podklady pro plány k rozvoji bydlení, vzdělávání či služeb. Vliv mají i na ochranu menšin.

Zdroj: ČTK