Úmrtí Karla Gotta? Zákaz houbaření? Jak se mají senioři bránit proti fake news?

Podle průzkumu organizace Elpida a Nadace O2 více než 60 % seniorů, kteří mají přístup k internetu, navštěvuje internetové zpravodajství. Přes 90 % seniorů užívajících internet se také setkalo s takzvanými řetězovými e-maily, ačkoli jen jeden z pěti udává, že se sám podílí na jejich šíření. Průzkum také ukazuje, že pravdivost informací ze svých oblíbených zdrojů si neověřuje celých 40 % seniorů, uvedla Elpida v tiskové zprávě.

“Přes 60 % seniorů pravidelně sleduje internetové servery, se zprávami prostřednictvím e-mailů a sociálních sítí se běžně setkává čtvrtina z nich. Četnost zdrojů informací klade větší nároky na kritický přístup k nim – umět pracovat se zdroji, vědět, komu které médium patří či jak třeba vzniká zpráva, může seniorům pomoci lépe se v médiích orientovat a být odolnější vůči různým výmyslům a konspiračním teoriím, uvedl ředitel Elpidy Jiří Hrabě.

Průzkum se zaměřil také na to, odkud senioři nejčastěji informace a zprávy dostávají, čemu věří nebo naopak kterým zdrojům nedůvěřují. Čtyřicet procent seniorů v průzkumu přiznalo, že si téměř neověřují informace, které získávají ze svého nejoblíbenějšího zdroje. Vzhledem k přirozené tendenci respondentů k přikrášlování svých odpovědí se ve skutečnosti může jednat o více než polovinu,” doplnila Anna Kačabová, ředitelka Nadace O2.

Takřka devadesát procent seniorů potvrdila, že sleduje zprávy v televizi. Pro třetinu z nich je však televize zdroj informací, který považují za důvěryhodný. Zároveň ale téměř každý třetí senior označuje televizi za hlavní zdroj falešných zpráv a dezinformací. Například zprávám ČT a TV Prima věří více než polovina dotázaných, kdežto zpravodajství TV Nova a TV Barrandov považuje za spolehlivé jen asi 40 % z nich. Průzkum také ukázal, že za šiřitele falešných zpráv je považována i veřejnoprávní televize, a to častěji než televize soukromé. Největší podíl na tom mají muži. Poměrně výrazný rozdíl se mezi respondenty ukazuje při ověřování informací. Zatímco vysokoškolsky vzdělaní senioři si zprávy u dalších zdrojů neověřují jen ve 25 %, u lidí s dokončenou základní školou nebo vyučením jde skoro o polovinu.

Jako příklady takzvaných fake news označují senioři například kritiku českých politiků nebo zprávy o zdravotním stavu prezidenta. Zmiňují také témata jako úmrtí Karla Gotta nebo zákaz houbaření v Česku. Polovina seniorů přišla do styku s přeposílanými zprávami týkajících se migrace. Více než 35 % pak dostalo e-maily urážející české politiky a každý čtvrtý zprávy kritizující Evropskou unii.

“Senioři si informace získané na internetu často neověřují a může pro ně být obtížnější se v nich vyznat. Nechceme jim radit, co je pravda a co ne, ale poskytnout návod, díky kterému snáze poznají podezřelou zprávu nebo zdroj informací,” vysvětlil Jiří Hrabě.

Elpida na svých internetových stránkách nabízí ke stažení i manuál, podle kterého se lze řídit při ověřování důvěryhodnosti zprávy. Mezi jedno z kritérií patří například podpis autora či jasný důkaz o tom, komu médium patří.