Vyhledávání
Zavřít
V Británii žije až 80 tisíc Čechů. Měli by zažádat o status usedlíka, radí velvyslanec
Velvyslanec v Británii Libor Sečka (na snímku z 28. srpna 2018) při rozhovoru, který v Praze poskytl redaktorům České tiskové kanceláře. (CTK Photo/Michal Kamaryt)
Češi, kteří chtějí i nadále žít v Británii, by podle českého velvyslance v Londýně Libora Sečky měli určitě požádat o status usedlíka. Umožní jim to vyhnout se problémům, které mohou nastat, až Británie po odchodu z Evropské unie změní svůj imigrační systém. To se podle představ vlády konzervativce Borise Johnsona má stát v roce 2021.
“Určitě. Já bych to velice doporučil. Já myslím, že je to dobře, pokud mají úvahu spojit svou další budoucnost s prací tady, s pobytem ve Velké Británii, tak určitě je to potřeba,” řekl v rozhovoru s ČTK Sečka o podávání žádostí o status usedlíka. Status občanům Evropské unie umožní pracovat, studovat, využívat státní systém zdravotní péče nebo sociální podporu i po brexitu a očekávané změně imigračních zákonů.
Jiné podmínky pro Čechy
Do konce září přijal systém britského ministerstva vnitra na 22.200 žádostí od českých občanů. Celkem v Británii podle Sečkových odhadů žije 65.000 až 80.000 Čechů, přičemž jejich počet v posledních letech nejspíš klesl. “My jsme v jiných podmínkách, než jsou Poláci a dokonce než jsou Slováci. Ta naše česká komunita tady není až tak výrazná, Poláků je tady skoro milion, Slováků snad 200.000,” říká český velvyslanec.
Tomu mohou odpovídat i problémy, s nimiž se tyto země budou v souvislosti s brexitem a změnami imigračních zákonů muset vypořádat. I proto v září polský velvyslanec v Británii své krajany v otevřeném dopise vyzval, aby pečlivě zvážili, zda kvůli brexitu zemi neopustit a nevrátit se do vlasti. Napsal jim mimo jiné, že ho znepokojují potíže, které podle něj mají občané sedmadvacítky se získáváním statusu usedlíka.
Potíže s doklady
I když česká ambasáda žádnou podobnou výzvu nechystá, je si vědoma toho, že se do problémů mohou dostat i někteří Češi. “My nejsme v takové dramatické situaci (jako Polsko). Samozřejmě, že to může postihnout některé naše občany, to vůbec nechci vyloučit,” podotýká Sečka, podle něhož je důležité, aby si Češi žijící v Británii dali do pořádku základní doklady.
“Jsou tady lidé, kteří přišli na občanský průkaz, ten občanský průkaz propadl a nebyli si za celou řadu let schopni nechat vystavit žádný náhradní doklad,” říká. Právě pro tyto Čechy mohou být chystané změny velmi problematické.
Status usedlíka
Pro ty ostatní by získání statusu usedlíka nemělo být složité. Lidem ze zemí Evropské unie stačí doložit totožnost a dokázat, že žijí v Británii. Pokud žádost nemá nedostatky, usedlíkem se prakticky automaticky stane každý, kdo v zemi pobývá pět let a déle.
Takzvaný předběžný status usedlíka dostanou lidé, kteří v zemi žijí kratší dobu. Dovršením pátého roku se jim změní na plný status. Z 1,9 milionu žádostí podaných do konce září jich úřady schválily přes 1,5 milionu. V 61 procentech případů udělily trvalý pobyt a ve 38 procentech pobyt přechodný.
O status usedlíka mohou v případě brexitu s dohodou žádat i občané Evropské unie, kteří v Británii ještě nežijí, ale přistěhují se tam do konce příštího roku. Ti, kteří už tam nyní pobývají, mají čas o půl roku déle – do konce června 2021. V případě brexitu bez dohody by o status usedlíka mohli žádat jen lidé, kteří v zemi žili už ke dni brexitu. Posledním možným termínem pro podání žádosti by v takovém případě byl 31. prosinec 2020.
Nový imigrační systém, který plánuje současná vláda, může Evropanům stěhování do ostrovní země výrazně zkomplikovat. Budou totiž muset absolvovat stejnou imigrační proceduru jako lidé ze zemí mimo unii a prosadit se v bodovém systému, který uchazeče posoudí z různých hledisek, například podle kvalifikace.