V Česku roste projekt Poslední adresa: Tabulky připomínají oběti komunismu

Malou ocelovou pamětní tabulku, která připomíná důstojníka Josefa Robotku, popraveného komunisty v roce 1952, ve čtvrtek odhalili zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v brněnské pasáži Alfa. Umístění pamětní tabulky je součástí projektu Poslední adresa, podobné už visí na domech, kde bydleli odpůrci komunistického režimu v Praze, Plzni a Kostelci nad Orlicí.

“Byl to čestný člověk, který se nikdy nepokořil, vždy stál v pozoru. Vzpomínka na něj by nám měla být varováním před návratem totality,” řekl při setkání v pasáži Alfa někdejší spoluvězeň Robotky z vězení na Cejlu Cyril Michalica.

Josef Robotka se účastnil protinacistického odboje za druhé světové války a byl spoluzakladatelem odbojové organizace Rada tří oceněným Čs. válečným křížem v roce 1939. Po únoru 1948 se ale netajil svým nesouhlasem s jednáním nového režimu, proto byl v roce 1949 zatčen a obviněn z velezrady a vyzvědačství. Popraven byl v roce 1952.

“Projekt Poslední adresa má pomáhat tomu, abychom si uvědomili, že oběti komunistického režimu nejsou bezejmenná masa, že za každým z 250 popravených a z desetitisíců politických vězňů, je konkrétní lidský příběh a osud,” konstatoval ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra.

Malá ocelová destička nese jen základní životopisná data Josefa Robotky a je na ní prázdné místo připomínající tvar portrétní fotografie, která ale na desce chybí. “Symbolizuje, že po každém takovém člověku zbylo velké prázdné místo v životě jeho rodiny a blízkých,” dodala Edita Jiráková z ÚSTR, která projekt Poslední adresa koordinuje.

Inspirací projektu jsou takzvané kameny zmizelých Stolpersteine, které připomínají památku obětí holokaustu. Projekt vznikl v Rusku a jeho iniciátorem je publicista Sergej Parchomenko. Tabulky jsou umisťovány na zdech domů, kde oběti komunistického režimu žily v době svého zatčení. Česká republika je po Ukrajině druhou zemí, kam se projekt rozšířil.

Galerie