V ČR pracuje 400 lékařů z ciziny bez potřebných zkoušek

4. září 2018·Zprávy·Barbora Pisingerová

Ilustrační foto

V Česku pracuje podle České lékařské komory (ČLK) přes 400 lékařů z ciziny bez jazykových a odborných potřebných zkoušek, z nich 145 díky takzvanému projektu Ukrajina. Odvolává se na seznam, který dostala od ministerstva zdravotnictví. Podle komory jde o porušování zákona ze strany krajů, které toleruje ministerstvo.

Projekt Ukrajina, který příchod lékařů usnadňuje, slíbil premiér Andrej Babiš (ANO) v dubnu ukončit poté, co ho kritizovaly komory lékařů, stomatologů a lékárníků. Ředitelé krajských nemocnic a Asociace krajů si ale prosadili jeho pokračování. V jeho rámci si totiž již nyní vybírají lékaře na místa, kde je potřebují.

“Byl to požadavek hejtmanů, hlavně z Ústeckého a Karlovarského kraje, protože oni by si přáli zaměstnávat tyto lidi. Předpokládám, že podporují kvalifikované lékaře, kteří tam působí už dlouhodobě, takže v tom problém nevidím,” řekl v úterý novinářům Babiš. Podle něj by ukončení projektu Ukrajina znamenalo pro tamní nemocnice velký problém. “Vedeme debatu o způsobu jejich aprobačních zkoušek,” dodal premiér.

Právě krajské nemocnice jsou nejčastějším cílem lékařů z Ukrajiny a dalších zemí mimo EU. “Ze zákona je každý lékař bez aprobační zkoušky považován za medika a musí pracovat pod přímým dohledem dalšího lékaře, který má na starosti jen jeho. Skutečnost je taková, že jsou zneužívaní jako levná pracovní síla a pracují zcela bez dozoru,” řekl prezident komory Milan Kubek.

Projekt Ukrajina byl původně spuštěn ministerstvem průmyslu a obchodu. Budoucí zaměstnavatel si mohl požádat, aby byl do něj zařazen jím vybraný konkrétní kvalifikovaný zaměstnanec.

Lékaři ze třetích zemí musí podle současné legislativy složit jazykovou zkoušku a odborné zkoušky v češtině. České vysoké školy také musejí ověřit jejich vysokoškolský diplom, podle Kubka byly zachyceny z Ukrajiny i falešné. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v minulosti uvedl, že dá lékařům, kteří už v Česku jsou, rok na dodělání zkoušek. Podle něj jsou organizované i nábory přímo na Ukrajině.

Současná úspěšnost je kolem deseti až 15 procent. Podle Kubka se povinnost přihlásit se ke zkoušce často obchází. Výjimku delší než tři měsíce může ministerstvo prodloužit až na rok, nejvýše dvakrát. Kratší výjimku lze udělit bez omezení každé tři měsíce. ČLK zvažuje, že podá na ministerstvo zdravotnictví žalobu.

Lékaři bez aprobací působí v celé zemi. “Čím je nemocnice personálně zdevastovanější, tím větší počet cizinců tam pracuje,”dodal Kubek. Některá oddělení interny, chirurgie a ARO jich mají i pět a více, nejvíc v Karlovarském kraji. Komora podle Kubka řeší stížnost na ukrajinského lékaře z jesenické nemocnice, který podle jejích informací nepoznal, že dítě spolklo dudlík. Díky převozu do fakultní nemocnice dítě přežilo.

Komora jako řešení navrhuje především zlepšit pracovní podmínky českých lékařů, aby neodcházeli do zahraničí. Poté je potřeba navýšit počet studentů, s čímž v úterý souhlasila vláda. Specializační vzdělání mladých lékařů je podle Kubka třeba zjednodušit. Možností je také organizovat nábory v zahraničí, nejlépe ale v zemích EU, kde mají srovnatelné vzdělání.

Zdroj: ČTK

Zprávy - další články

Doporučujeme