V Praze řádí spalničky. Mnozí rodiče odmítají očkování

11. dubna 2018·Zprávy·Karolína Stránská

V Praze bylo letos už 48 případů spalniček, nejvíc ze všech krajů v Česku. Z toho 22 nemocných jsou děti, nejčastěji dvouleté. Zatím však nejde o epidemii, informovala odpoledne ČTK Hygienická stanice Hlavního města Prahy v tiskové zprávě. V roce 2016 byly v celém Česku jen jednotky nemocných, v poslední době se objevují plošné epidemie. V celé zemi bylo letos podle České televize necelých 60 případů.

“Z dosud nemocných dětí v Praze jich 16 proti spalničkám očkováno vůbec nebylo. Čtyři děti nedosáhly věku 13 měsíců potřebného k očkování, u 12 dalších rodiče očkování odložili nebo zcela odmítli,” uvedl šéf pražských hygieniků Jan Jarolímek. Pět dětí bylo očkováno na Ukrajině, čtyři z dospělých dostali jen jednu dávku vakcíny a 21 očkováno nebylo nebo o něm nemělo doklad. Podle Jarolímka jedna nemocná dostala potřebné dvě dávky vakcíny.

Přestože je očkování proti spalničkám součástí povinné vakcíny, hygienici zaznamenávají v Praze pokles proočkovanosti. U dětí narozených v roce 2010 dostalo dvě dávky 88,7 procenta, v roce 2011 již jen 80,3 procenta a v roce 2012 pouze 73,6 procenta dětí. Takzvaná kolektivní imunita, při níž se nemoc v populaci nešíří, je podle odborníků na úrovni 95 procent očkovaných v ročníku.

Běžně se děti očkují proti spalničkám od 15. měsíce věku jako součást takzvané MMR vakcíny, která v sobě kromě vakcíny proti spalničkámobsahuje také protilátky proti příušnicím a zarděnkám. Imunita vzniklá vakcínou může po 30 až 40 letech postupně slábnout.

Názory na prospěšnost očkování se liší, někteří lidé je považují za nebezpečné. Část rodičům se přiklání k pozdějšímu očkování. Těm, kteří děti očkovat odmítnou, hrozí pokuta až 10.000 korun. Neočkované děti nepřijímají školky a školy v přírodě. Situací se zabývaly i soudy, několik kauz čeká i na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Od roku 1980 nebylo v Česku zaznamenáno na tuto nemoc úmrtí.

Virus spalniček se šíří vzduchem nebo přímým kontaktem s nemocným. Ten je infekční čtyři dny před prvními příznaky a může ještě další čtyři dny po objevení vyrážky nakazit okolí. Ve vzduchu virus zůstává ještě dvě až tři hodiny po ochodu nemocného. Některé studie tvrdí, že jeden nemocný může nakazit až dalších 18 lidí.

Nemoc začíná horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. V ústech se objeví bělavé tečky se zarudlým okolím, po několika dnech červená vyrážka, která začíná vzadu na krku a šíří se na obličej, břicho i končetiny.

Zdroj: ČTK

Zprávy - další články

Doporučujeme