Vědci potvrdili rozdíly mezi sourozenci: Nejchytřejší bývají ti nejstarší

Teorie o tom, že pořadí, v jakém sourozenci přicházeli na svět, hraje svou úlohu i později v jejich životě, se ukázaly jako pravdivé. Podle studie vědců z univerzit v Houstonu, New South Walesu a Sheffieldu jsou na tom nejlépe ti nejstarší. A mohou za to rodiče.

Studie, která vznikala ve spolupráci se společností Analysis Group a Univerzitou v Sydney byla publikována v odborném časopise Journal od Human Resources. Vědci zkoumali téměř 5 tisíc dětí od těhotenství matky až do jejich 14 let. Zajímaly je různé schopnosti dětí, jako je čtení nebo obrázková slovní zásoba. Rozdíly mezi prvorozenými a mladšími sourozenci přitom nejenom existovaly, ale navíc se každé dva roky ještě prohlubovaly.

Nejstarší sourozenci navíc obecně vydělávají více peněz a dosahují lepšího vzdělání, než jejich ostatní bratři a sestry. Odborníci se dlouho zabývali tímto fenoménem a zkoumali možné souvislosti a příčiny. V nedávno publikované studii pak konečně potvrdili, čím to je.

Nejstarší sourozenci mají skutečně vyšší IQ, než ostatní potomci v rodině. Bývají také mnohem sebejistější na akademické půdě, zatímco ti mladší mají větší sklon o sobě pochybovat. Příčina tohoto rozdílu je velmi jednoduchá – zatímco prvorozené děti se nemají tolik s kým srovnávat a na své straně mají podporu rodičů, ty mladší už se nějakému srovnávání nevyhnou a podpory tolik nedostávají.

Původ rozdílů však sahá mnohem hlouběji. Když přijde na svět první dítě, rodiče mu věnují všechnu svou pozornost, stimulují ho a dbají o to, aby se správně rozvíjelo. Svému potomkovi čtou, nechávají ho hrát na hudební nástroje a věnují mu mnohem více času, než kolik se později dostává mladším sourozencům.

Když totiž přijdou na svět oni, jsou od počátku své existence zvyklí se o pozornost rodičů dělit. Nedostává se jim tolik příležitostí k rozvoji a to jak v prvních letech života, tak i později během školní docházky.

A vědci zjistili, že to nejsou jen chvíle po narození, které jsou pro mladší sourozence odlišné. Během druhého a dalších těhotenství si totiž matky průměrně dávají mnohem menší pozor, více jich pije alkohol, kouří a méně se zdráhají podstoupit nějaké riziko.