Zdravotní odbory vyhlásí stávkovou pohotovost za vyšší platy

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyhlásí stávkovou pohotovost. Podle něj vláda není ochotná dodržet slib a zvýšit tarifní platy a základní mzdy. Vyplývá to z pozvánky na páteční tiskovou konferenci, kde chce svaz sdělit další podrobnosti. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula nevyloučil, že by stejně mohly postupovat i další odborové svazy veřejného sektoru.

ČMKOS žádá růst tarifů o deset procent pro všechny zaměstnance veřejného sektoru. Vláda navrhuje zvýšení sumy na platy o šest procent a tarifů o dvě procenta. Víc by si měli přilepšit učitelé a hůř placené profese. Zdravotníci by měli podle plánů kabinetu dostat nejspíš o čtyři či pět procent víc. Zdravotnické odbory se odvolávají na to, že jim premiér Andrej Babiš (ANO) na společném jednání začátkem května slíbil desetiprocentní růst. Babiš na to později reagoval tak, že přidání podpořil, ale neslíbil. Uvedl, že o navyšování by měli rozhodovat zaměstnavatelé, tedy vedení zdravotnických zařízení.

ČMKOS jako největší odborová centrála v zemi zastřešuje celkem 29 svazů, z nich 13 působí ve veřejném sektoru. Středula nevyloučil, že by podobně jako zdravotnické odbory mohly postupovat i další svazy. “Naším cílem není stávkovat, ale dohodnout se. Na to, abychom se dohodli, stačí jedno jednání. Snažíme se dělat vše pro to, aby proběhlo. Zatím žádný termín není a premiér se k němu pozitivně nevyjádřil. Jsme regulérní sociální partner podle zákona, není možné s námi nejednat,” řekl ČTK Středula. O dalším postupu by v pondělí mohla jednat rada ČMKOS.

Babiš tento týden řekl, že chce o růstu platů ve veřejné sféře jednat hlavně ve vládě a koalici při debatě o rozpočtu, tedy až do konce září, kdy musí kabinet návrh hospodaření na příští rok odevzdat Sněmovně. Vyjednávat začal s menší odborovou centrálou, kterou je Asociace samostatných odborů. Ta zastřešuje třeba vlivné lékařské odbory či odbory pracovníků finančních úřadů. S plošným navýšením nesouhlasí. Vládní sociální demokraté naopak stojí na straně ČMKOS.

Ve zdravotnictví pracovalo na konci loňského roku podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky přes 260 000 lidí. Přes 80 000 bylo všeobecných sester, 18 000 sanitářů a kolem 40 000 lékařů. Dohromady přes 45 000 bylo dělníků, provozních a technicko-hospodářských pracovníků ve zdravotnictví.

Průměrný hrubý plat všeobecných sester byl v roce 2017 podle MPSV ve státní sféře byl 36 000 korun, v nestátní 24 200. Zdravotní asistent ve stání nemocnici pobíral průměrně 27 900, v soukromé 24 200 korun. Kolem 3000 zdravotních sester v českých nemocnicích chybí. Právě zvýšení platů má nové do oboru přilákat, ministerstvo zdravotnictví pro ně zvažuje i výsluhy za odpracovaná léta podobně jako mají například vojáci nebo policisté.

V sociálních službách pracuje v Česku asi 100 000 lidí. Průměrný plat sociálního pracovníka byl podle odborů loni asi 28 600 korun měsíčně, meziročně se zvýšil o 13 procent. Stejný nárůst měli také pečovatelé, kteří pobírali asi 20 600 korun. Vychovatelé měli plat asi 29 500 měsíčně, speciální pedagogové 29 500 korun. Všeobecné sestry v sociálních službách pobíraly kolem 34 600 korun.

Ve veřejných službách a správě loni podle informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku pracovalo přes 634 700 zaměstnanců. Průměrný hrubý plat dosáhl 31 968 korun. Polovina pracovníků vydělávala víc než 29 840 korun hrubého. Částky jsou vyšší než v soukromém sektoru.

Požadavek na plošné přidávání o deset procent ve veřejném sektoru kritizují podnikatelé. Podle nich neodpovídá očekávanému růstu příjmů státu a platy by se měly zvyšovat podle výkonu.

Zdroj: ČTK