Zemanem omilostněný muž byl třikrát trestán za alimenty, jednou za krádež

Muž, kterého minulý týden omilostnil prezident Miloš Zeman, má v rejstříku trestů záznam o čtyřech různých odsouzeních.

Tři se týkají neplacení výživného, čtvrté pak porušení domovní svobody a krádeže. Muž dostal milost kvůli tomu, že přišel o obě nohy, což se stalo poté, co ho opilého srazil vlak. Vyplývá to z přípisu ministra spravedlnosti Jana Kněžínka, který si ČTK vyžádala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Jedenáctá Zemanova milost prominula muži roční trest vězení, který si měl odpykat kvůli zanedbání povinné výživy. Z přípisu plyne, že brněnský městský soud mu trest původně uložil pouze jako podmíněný. Muži zároveň nakázal, aby v tříleté zkušební době vedl řádný život, uhradil podle svých sil dlužné výživné a dál řádně platil alimenty. Muž to však nesplnil, a proto měl jít za mříže. Před nástupem do výkonu trestu ho však letos v dubnu potkala tragická nehoda. Zdravotníci mu po ní naměřili 1,7 promile alkoholu.

Ve vězení muž nikdy nebyl. Za krádež dostal v roce 1997 osmiměsíční podmínku, za neplacení alimentů pak v roce 2006 další podmínku, tentokrát půlroční. Následnou desetiměsíční podmínku za zanedbání výživy mu prominula amnestie Zemanova předchůdce Václava Klause. V době, kdy dostal od Zemana milost, bylo proti muži vedeno další trestní řízení kvůli alimentům, které prezident po spolupodpisu premiéra zastavil.

Muž v žádosti o milost uvedl, že mu jeho finanční situace neumožňovala alimenty platit. Zmínil, že má další tři děti, u kterých prý vyživovací povinnost řádně plní, a že pokud by nastoupil do vězení, plnit by ji nemohl. Doplnil, že vzniklé situace velmi lituje a snaží se ji napravit. Po amputaci nohou nezvládá sám chod domácnosti a hygienu, je odkázaný na pomoc dalšího člověka.

Hrad při informování o milosti zdůraznil, že prezident svým rozhodnutím nijak neomlouvá neplatiče alimentů a že milost nepřipraví matku mužova nezletilého syna o právo dále vymáhat dlužné výživné.

Za zanedbání povinné výživy lze v základní sazbě uložit až roční vězení, u úmyslného vyhýbání se placení až dva roky. Skutečnost, že neplatiči alimentů končí za mřížemi, dlouhodobě kritizuje část expertů.