Vyhledávání
Čeští vědci zkoumají dopad extrémního stresu a přenos na další generaci
Nepropadejte panice. I mezi čtyřmi stěnami si můžeme udržet dobrou náladu.
Extrémní stres v dětství a v rané dospělosti má na člověka komplexní celoživotní vliv. Trauma se možná přenáší i na další generaci, ovšem přesný mechanismus zatím není známý. Plyne to z dlouhodobé výzkumné činnosti zaměřené na přeživší holokaustu a jejich potomky, na které se významně podílejí i brněnští vědci.
Mezinárodní tým pod vedením Ivana Rektora z institutu CEITEC Masarykovy univerzity nedávno publikoval nové zjištění, že se u přeživších ani u jejich potomků neprojevuje zmnožení kopií mitochondriální DNA, oznámila dnes mluvčí institutu Ester Jarour.
Britští vědci již dříve prokázali, že zvýšené množství kopií mitochondriální DNA je spojené se závažným a chronickým stresem u posttraumatické stresové poruchy a u závažné depresivní poruchy. Vědci se proto změnami v mitochondriální funkci intenzivně zabývají.
Jan Kulhánek: Čím méně byli lidé zvyklí žít spolu, tím to mají nyní těžší
Přečíst článek →Rektorův tým srovnával děti a vnoučata přeživších holokaustu s lidmi, kteří extrémní stres ve svém osobním životě ani v historii rodiny neevidují. Zvýšený počet kopií mitochondriální DNA nebyl ve druhé a třetí generaci přeživších holokaustu prokázaný, ale přesto nelze říci, že negativní dopad těžkého stresu není dědičný. Stresové příznaky jsou totiž častější u potomků přeživších holokaustu než u kontrolní skupiny.
2Skandál kolem Rebel Wilson nabírá na obrátkách. Soud odhalil zprávy o tajném webu za miliony
3Michaela Pecháčková září láskou. S Romanem Červenkou už sdílejí i domácnost
4Kliniky ji odmítly, tak vzala výplně do vlastních rukou. „Chci vypadat, jako bych to přehnala”
Přesný způsob mezigeneračního přenosu traumatu není známý. Je možné, že je založený na sociálních mechanismech nebo zprostředkovaný genetickými či epigenetickými změnami v mozku.
Dopady stresu i mechanismy mezigeneračního přenosu zkoumá Rektor dlouhodobě. Výzkum se nejprve zaměřoval na přeživší holokaustu. Následovala studie jejich dětí a vnoučat.
“Rozhodli jsme se však uzavřít první část studie, která byla zaměřena na první generaci přeživších holokaustu, protože se ukázalo, že další nábor jedinců pro výzkum z této skupiny již nebude v našem centru možný. Vzhledem k věku pozůstalých v roce 2020 to byla pravděpodobně naše poslední šance na takovou studii,” uvedl Rektor na webu institutu. Studie druhé a třetí generace stále pokračuje.
