Vyhledávání
Zavřít
Odborník: Autista je ve společnosti jako cizinec. V Česku jich je až 200 tisíc
Ilustrační obrázek.
Autisté jsou podle odborníků ve společnosti jako cizinci, nerozumí jí. Potřebují proto více peněz na služby asistentů, sdružení pak méně byrokracie. Novinářům to v úterý řekli zástupci organizací Modrý klíč a APLA Jižní Čechy. Podle odhadů žije v Česku asi 4000 lidí s těžkou poruchou autistického spektra, s různou mírou postižení až 200.000.
Odborníci zatím nevědí, jak autismus, který je neurobiologickou vadou mozku, vzniká. Z 90 procent se na vzniku podílí genetika, zbytek vnější prostředí. “Diagnostika se zaměřuje na symptomy, kterými se projevuje. Ty zasahují do tří oblastí – komunikace, sociální vztahy a představivost,”řekl Petr Netušil, zástupce ředitelky organizace Modrý klíč, která se lidem s kombinovaným postižením věnuje v pražském Kamýku.
“Jsou jako cizinci. Nerozumí naší kultuře, nedokážou odezírat z obličeje naše pocity,”dodal. Klíčové pro stabilizaci a zlepšení kvality jejich života je podle něj včasná diagnostika a zahájení léčby. Podle Petry Marešové, která vede přímou péči v organizaci APLA Jižní Čechy, nejčastěji rodiče příznaky odhalí kolem druhého či třetího roku věku.
Podle Neužila se při správné péči odborníků a snaze rodiny daří projevy poruch autistického spektra zmírnit a přiblížit možnosti lidí s autismem integrovat se do společnosti. “Ti, kdo mají rozumovou kapacitu naučit se našemu rituálnímu chování, jsou schopni dojít k určité formě komunikace,”dodal. Asi 79 procent lidí s těmito poruchami ale trpí různě těžkou mentální retardací.
Projevy nemoci jsou naprosto různorodé, sami autisté za velký problém považují nadměrnou citlivost k vnímání zrakových, zvukových či čichových podnětů. Objevuje se ale také agresivita, sebepoškozování či ničení věcí, problémy s komunikací a neschopnost hrát si s vrstevníky, fixování na určité hračky a předměty, izolovanost a tvrdohlavost. Neužil uvedl příklad klienta Modrého klíče, který jedl jenom těstoviny, nebo jiného, který láme větvičky některých keřů a poslouchá zvuk jejich křupnutí.
Většina potřebuje celodenní péči, často tak využívají specializovaných zařízení včetně školek či škol. Dospělým se snaží organizace jako Modrý klíč zajistit i práci. “Ze 115 klientů má 50 u nás nějakou formu pracovní smlouvy. Pracují třeba jen hodinu denně v desetiminutových úsecích, protože déle se nedokážou soustředit,”uvedl. Desítce klientů Modrého klíče se podařilo najít běžné zaměstnání, například v kuchyni v hotelu při mytí nádobí nebo jako pomocná síla v zoologické zahradě.
Podle Marešové je hlavním úkolem pomáhajících organizací uklidnit a informovat rodiny, pro něž je diagnóza nová. “A postupně začít pracovat na tom, co je potřeba u dítěte rozvíjet. U malých dětí je to většinou komunikace,” řekla. Rodině později pomáhá hledat školku či školu, ať specializovanou nebo lépe takovou, kde bude moci být dítě s asistentem.
Rodiny se potýkají i s finančními problémy, proto se centra snaží jejich spoluúčast minimalizovat. Financována jsou ze státního rozpočtu jako sociální služby, další peníze musejí získat od sponzorů a vlastní činností. Na nedostatek služeb pro rodiny upozornil loni i úřad ombudsmanky. Psychická náročnost péče o dítě s autismem vede často k rozpadu páru. Podle Marešové se to ale zlepšuje a asi 60 procent otců u rodiny vydrží, přestože ji obvykle musí živit a matka zůstává doma s dítětem.
Zdroj: ČTK