Vyhledávání
ANO chce za nelegální zaměstnávání cizinců až deset let vězení
Lubomír Metnar, ministr vnitra, ve své kanceláři. Foto: Profimedia / Jakub Poláček (CNC)
Vládní hnutí ANO chce zavést postih za nelegální zaměstnávání cizinců a za takzvané zastřené zprostředkování jejich zaměstnávání, tedy pronájem pracovníků jedné firmy jiné společnosti. Hrozit by za to mělo až deset let vězení.
Změny se mají stát součástí novely, která v Česku zpřísňuje podmínky dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou agresí. Sněmovna poslala předlohu do závěrečného kola schvalování. Poslanec STAN Jakub Krainer neprosadil, aby se novela vrátila do bezpečnostního výboru kvůli zevrubnému projednání změn.
Sněmovna bude o zrušení poplatků za ČT hlasovat v sobotu ve 4:36 ráno
Přečíst článek →Úpravy předložil jako poslanec ministr vnitra Lubomír Metnar spolu s ministry Alešem Juchelkou a Alenou Schillerovou (všichni ANO). Cílem je podle nich účinněji postihovat případy neoprávněného zaměstnávání. Nelegální zaměstnávání a jeho zastřené zprostředkování i některými agenturami práce podle předkladatelů představuje zejména pro ukrajinský a ruskojazyčný organizovaný zločin zásadní zdroj zisků a nástroj faktické kontroly nad cizineckou komunitou.
Prostřednictvím dvou tisícovek legálních pracovních agentur bylo podle předkladatelů předloni v Česku zaměstnáno zhruba čtvrt milionu lidí, z toho na 100.000 občanů třetích zemí. Na trhu ale podle nich působí „značné množství“ nelegálních agentur práce. Výpadek příjmů státu kvůli nelegálním praktikám zaměstnávání autoři změn odhadli na 50 miliard korun.
Dávku má dostat jen ten, kdo tu bude 16 dnů v měsíci
Původní vládní novela počítá s tím, že dočasně chránění žadatelé o humanitární dávku budou muset být zaměstnaní, podnikat, nebo být v evidenci úřadu práce. Zřejmě se také budou muset zdržovat na území Česka alespoň 16 dnů v měsíci, na který dávka náleží. Podmínky se nebudou týkat dětí, studujících ani seniorů. Dávky podle ministerstva vnitra pobíralo v březnu zhruba 90.000 uprchlíků s dočasnou ochranou. Ta má v budoucnu zaniknout lidem, kteří se budou mimo schengenský prostor zdržovat déle než 30 dní, a také v případě trestního či správního vyhoštění.
K dočasné ochraně bylo ke konci dubna v Česku registrováno 384.436 lidí, z toho na 155.000 žen a 127.000 mužů v produktivním věku, přes 84.000 dětí a mladistvých a zhruba 17.000 seniorů, uvedl poslanec Hubert Lang (ANO). Ten doporučil do novely zapracovat nová společná unijní pravidla pro vyhošťování neoprávněně pobývajících cizinců ze třetích zemí a cizinců, kteří představují bezpečnostní riziko.
2Poslední slovo2 560 čtenářů dnes
3GALERIE: Jiří Stivín se potřetí oženil! A pochlubil se fotkami800 čtenářů dnes
4Víkendový horoskop: Berany čekají emoce, Střelce nová dobrodružství. A co čeká vás?
Novela upravuje i podmínky zvláštního dlouhodobého pobytu, který umožňuje běžencům s dočasnou ochranou získat stabilnější pobytové oprávnění. Nově nesmí mít žadatel ani daňové nedoplatky. O tento pobyt je možné žádat od loňska, zájem podle Langa projevilo na 70.000 lidí.
Poslanec SPD Radek Koten navrhl spolu s předsedou Sněmovny a SPD Tomiem Okamurou zkrátit dobu zvýšené podpory uprchlíků ze 150 na 90 dnů. Opoziční Starostové chtějí vládní novelu doplnit o pravidlo, podle něhož by ruští diplomaté z jiných zemí EU mohli na české území vstoupit jen s předchozím souhlasem ministerstva zahraničí. Nyní musejí cesty do Česka pouze oznamovat.
Auta s ukrajinskou značkou čeká zápis do českého registru
Novinkou má být povinnost nechat si od července 2027 zapsat vozidlo s ukrajinskou poznávací značkou do českého registru vozidel kvůli postihu přestupků. Dosud stačilo, aby bylo vozidlo nahlášené v evidenci, a nepodléhalo tak stejným technickým kontrolám. Registrováno je podle Metnara 28.000 vozidel z Ukrajiny, podle odhadů se jich ale po silnicích pohybuje dvojnásobek.
Zdroj: ČTK, Frekvence 1
