Sněmovní výbor přeruší debatu o zrušení poplatků za ČT a Český rozhlas

Sněmovní výbor přeruší debatu o zrušení poplatků za ČT a Český rozhlas

Boris Šťastný na snímku z října 2025. Druhé čtení návrhu čeká Sněmovnu podle něj v lednu. Foto: Profimedia / CNC / Pavel Machan, David Kundrat (CNC)

29. října 2026·Petr Král

Aktualizováno 17:47: Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v debatě sněmovního výboru obvinil opozici, že zatáhla média veřejné služby do politického boje a udělala z nich rukojmí sporu o jejich financování. Předseda výboru František Talíř (KDU-ČSL) naopak varoval, že placení televize a rozhlasu ze státního rozpočtu zvýší jeho schodek.

Sněmovní výbor pro média a kulturu dnes projednává vládní návrh na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas a na převod jejich financování do státního rozpočtu. Podle dostupných informací výbor projednávání přeruší, vyplývá to z údajů na pozvánce na jednání a potvrdili to i někteří jeho členové. Na plénum Sněmovny by se návrh mohl vrátit ve druhém čtení v lednu.

Klempíř před poslanci odmítl obavy, že média přijdou o nezávislost. Zdůraznil, že se mění pouze způsob financování a že obě instituce ušetří, protože nebudou muset poplatky vymáhat. Změna podle něj zvýší i předvídatelnost jejich financování. „Posilujeme předvídatelnost, média budou vědět, s jakým rozpočtem můžou počítat. A to je benefit, který jim všechna ostatní média můžou jenom tiše závidět,“ řekl.

Ministr také odmítl, že by financování ze státního rozpočtu bylo experimentem nebo specificky českým řešením. Poukázal na evropský akt o svobodě médií (EMFA), který stanovuje požadavky na ochranu redakční nezávislosti veřejnoprávních médií. „Vlastně se nic nemění,“ podotkl. Argumentoval i dalšími evropskými zeměmi: „Když to dělá Dánsko, tak je to evropské řešení. Když to děláme my, je to konec demokracie.“ Dodal, že „podezřívat novináře, že kvůli změně financování změní kvalitu své práce, je projevem jakési nepatřičné neúcty vůči nim“.

Ministrův předchůdce Martin Baxa (ODS) se ho zeptal, zda opravdu věří tomu, že se Andrej Babiš (ANO) nebude z pozice premiéra pokoušet ovlivňovat vysílání České televize a Českého rozhlasu. Poslanec ANO Ondřej Babka zopakoval, že o výši rozhlasového a televizního poplatku rozhoduje i nyní Parlament.

Talíř naproti tomu zdůrazňoval, že pokud bude televizi a rozhlas platit stát z rozpočtu, zvýší se kvůli tomu jeho schodek. Obě média pak podle něj budou platit úplně všichni ze svých daní a zaplatí navíc 400 milionů korun na úrocích z navýšeného státního dluhu. Lidovci vládní návrh odmítají, protože ho považují za prostor pro vytvoření politického tlaku na média veřejné služby. Způsob projednání předlohy v prvním čtení označil za bezprecedentní, Baxa pro něj použil označení „noční blitzkrieg“.

Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný novinářům před jednáním řekl, že v případě klidného průběhu by se druhé čtení na plénu mohlo odehrát v lednu. „Je strašně dobře, že se konečně ten zákon po mnoha měsících diskusí dostal na parlamentní půdu do standardního projednávání,“ uvedl. Očekává, že dnešní výbor nebude poslední a že se v příštích měsících využijí kulaté stoly, semináře i veřejná slyšení. Na jednání dorazil i ministr zahraničních věcí a předseda Motoristů Petr Macinka. Jiné řešení než zrušení poplatků podle něj Motoristé nezvažují, zrušení navíc obsahuje vládní programové prohlášení.

Dnešní jednání vyvolalo značný zájem veřejnosti, koná se proto v jednacím sále Sněmovny, kde jindy zasedají poslanci. Talíř soudí, že výbor bude jednat do večerních hodin. Na programu nejsou jen poplatky, ale také situace ve Státním fondu audiovize, změna podmínek dotačních výzev a složení odborných komisí ministerstva kultury či rozpočet ministerstva kultury a Státního fondu kultury.

Kolik by ČT a rozhlas dostaly místo poplatků

Česká televize by podle návrhu novely měla v příštím roce získat z rozpočtu v měsíčních platbách celkem 5,74 miliardy korun, tedy o miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas by měl od státu dostat 2,065 miliardy korun, zhruba o 400 milionů méně. Objem peněz se má vrátit k roku 2024, tedy před loňské zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Růst poplatků prosadil v minulém volebním období kabinet Petra Fialy (ODS).

Jak se veřejnoprávní média platí jinde v Evropě

V Evropské unii existuje několik modelů financování médií veřejné služby. Dánsko přešlo od roku 2022 na financování ze státního rozpočtu, jeho součástí jsou ale víceleté dohody stanovující podmínky a finanční rámec veřejné služby. Ve Švédsku a Finsku nahradily původní poplatky zvláštní daně, jejichž výnosy jsou určeny na veřejnoprávní média. Na Slovensku jsou televize a rozhlas financovány ze státního rozpočtu, výše příspěvku je stanovena zákonem jako podíl na hrubém domácím produktu, slovenský parlament však tento podíl v minulosti snížil.

Rozdíly mezi modely tak nespočívají jen ve zdroji peněz, ale také v pravidlech, podle nichž se určuje jejich výše, a v možnostech vlády či parlamentu financování měnit. Evropský akt o svobodě médií požaduje, aby členské státy zajistily veřejnoprávním médiím přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování, konkrétní způsob jim ale nepředepisuje.

Na 3. listopadu chystají zaměstnanci stávku

Koalice předřadila první čtení návrhu na program pátečního jednání Sněmovny, úvodním kolem předloha prošla v sobotu v časných ranních hodinách. Vyvolalo to protesty opozice i veřejnosti. Ve středu na státní svátek 28. října demonstrovaly proti vládnímu záměru tisíce lidí v různých městech. Na úterý 3. listopadu ohlásili pracovníci České televize a Českého rozhlasu celodenní stávku, stávku na stejný den vyhlásila i studentská platforma v Brně. „Aktivisté z občanské společnosti nepochybně jedou nějakou politickou kampaň, ale já zase vítám a vidím, že velká část veřejnosti jásá, protože po tom volali,“ komentoval protesty Macinka.

Zdroj: ČTK, Frekvence 1