Neřešitelná je jenom smrt, říká ředitel Motolské nemocnice

Praha není vlastníkem ani jedné nemocnice. Ale jinak v Praze jsou gigantická zdravotnická zařízení, 5 velkých nemocnic, minimálně 5 dalších, menších.

Do jaké míry můžete mít vliv na pražské zdravotnictví, jestliže se stanete pražským primátorem?
Velmi sprostředkovaný. Ona Praha je specifický kraj v tom, že každý kraj má svou velkou krajskou nemocnici a následně ještě vlastní některá další zdravotnická zařízení. V Praze neexistuje žádné krajské zdravotnické zařízení, Praha není vlastníkem ani jedné nemocnice. Ještě nedávno byla vlastníkem jedné malé nemocnice ve Vysočanech, ale to je marginalita, to je asi 30 lůžek. Ale jinak v Praze jsou gigantická zdravotnická zařízení, 5 velkých nemocnic, minimálně 5 dalších, menších, ale všechny ještě navíc s celorepublikovým spádem a pražský primátor nemá vliv ani na jednu z nich.

A co tam tedy budete dělat když budete primátorem? Co se týče zdravotnictví?
Zdravotnictví v Praze se dnes koncentruje na 3 hlavní průšvihy. Jedním je rychlá zdravotnická služba, což je ta velká žlutá záchranka, která jezdí po Praze a mívá v poslední době taková ta utkání, že nemůže udat pacienta. Problém je v tom, že v Praze je příležitostí pro lékaře hodně a pražská záchranka má problém v tom sehnat doktory na záchranku. Takže se v noci stane, že jezdí třeba jen 6 lékařů, ale jezdí mnohem více vozů záchranné služby. Mají tzv. rendez-vous systém, což znamená, že ta operátorka musí posoudit, jestli ten zákrok, kvůli kterému někdo záchranku volá, potřebuje nebo nepotřebuje lékaře. A když potřebuje, tak udělají rande, že přijede velká sanitka a k ní přijede takovým žlutým mercedesem lékař. V největší míře ale jezdí zdravotničtí záchranáři, což je střední zdravotnický pracovník. Je to specifická kvalifikace zdravotnického záchranáře. Problém je ten, že přece jen záchranář není lékař, takže toho člověka naloží a odvezou ho do špitálu. Tím pádem jsou špitály relativně zahlcené i případy, které by se tam normálně nedostaly. A Praha je ještě ke všemu malý region. V Praze se do nemocnice dojede a zpátky se často jede městskou hromadnou dopravou. Takže špitály bývají zahlcené a pak se může stát, že jezdí mezi jednotlivými nemocnicemi sanitky a snaží se udat pacienta. Druhý problém je, že jediný skutečně evropský fungující urgentní příjem je v Motole. Všude jinde, jak máme nemocnice postavené po pavilonech, tak chirurgickou problematiku musí vozit na chirurgii, interní problematiku na internu a jenom v Motole máme zatím centrální příjem, který to umí sám řešit.

Tohle už je ale téma, které by se vás jako primátora dotklo velmi zásadně. Jaké kroky byste udělal?
Dá se říct, že v Praze se bude muset stanovit věc, která jinde je a tomu se říká spádovost. Což jinými slovy znamená, že každá z těch pěti velkých nemocnic, kterých se to týká plus Podolí s porody, Homolka, kam se vozí ikty (pozn. red. iktus = cévní mozková příhoda) nebo infarkty, nebo Střešovická nemocnice, která je také specifická, ale také slouží Pražanům. Tak tohle musíme integrovat do systému. A řekne se, že každá z těch nemocnic má pro nějaký obor spádové území. Třeba typicky Motol má spádové území Prahu 5, má celou republiku pro dětskou péči, ale jinak Prahu 5. Takže Motolská nemocnice, která to nedělá, ale dávám ji jako příklad, nebude smět odmítnout jakéhokoli pacienta z Prahy 5. Tyhle nemocnice si to umí zařídit. Dnes už existují statistiky, kdy se dá odhadnout kolik jakých nemocí z jakých regionů k vám dorazí. Tohle je docela dobře zpracováno.

Jak se stavíte k stávajícímu a plánovanému systému parkování uvnitř Prahy?
Je to šílené. Ty modré zóny mají smysl, z mého pohledu, pro rezidenty a my chceme zachovat lidi uvnitř Prahy. Nechceme, aby se nám historické centrum měnilo jen v kanceléře a hotely, my tam potřebujeme také obyvatele. Ti když tam chtějí bydlet, tak tam také potřebují parkovat. Já vždycky tvrdím, že klíčové je, že tihle lidé musí mít možnost zaparkovat řekněme od 6 od večera do 8 do rána. To je jasně rezidenční doba, kdy už každý, kdo jede za zábavou, tak většinou pije, takže asi nebude jezdit vlastním autem. Čili to je doba rezidenční. A od 8 od rána do 6 do večera je ta doba, kdy by ty zóny měly fungovat smíšeně. Jsem-li rezident, autem většinou už ráno neparkuju, protože jedu někam do práce a v tu chvíli by tam měli za nějakou částku mít možnost zaparkovat kdokoli, kdo tam přijede a zaplatit tuto částku jako parkovací, protože ty zóny něco stojí, tak aby to bylo na údržbu. Takže my preferujeme přes den smíšené zóny a v době noční a odpolední ty zóny rezidenční.

Jak to vidíte s podobou Václavského náměstí?
Já nejsem vůbec proti referendu. Pražské Václavské náměstí je pražská Champs-Élysées a mělo by jako Champs-Élysées vypadat. Ještě s tím, že na rozdíl od Champs-Élysées by nejezdila auta. Já si umím představit, že Václavák by úplně bez aut asi nemohl být, ale úplně nacpaný taxikáři, to také ne. Chtělo by to asi rozumný kompromis. A rozhodně stromořadí zpátky doprostřed. Zkrátka, městský bulvár, kam se nebudete bát chodit. Podle mě dnes Václavák ve tři v noci je bojová zóna. Ale jde to řešit. Ona nemocnice mne naučila, že neřešitelná je jenom smrt, ale dokud se k ní nepropracujeme, tak se dá řešit všechno.