
Vyhledávání
Tereza Maxová prožívá zlomový rok. Obě děti odešly z domova

Tereza Maxová (Foto: Profimedia)
Pro Terezu Maxovou je letošní rok plný významných životních milníků. Úspěšná modelka, filantropka a zakladatelka Nadace Terezy Maxové dětem letos slaví 55. narozeniny, její nadace se blíží třiceti letům existence a důvody k oslavám má i v soukromém životě.
S manželem Burakem Oymenem si připomínají dvacet let společné cesty a zároveň deset let od svatby. Právě rodina přitom hraje v životě bývalé topmodelky zásadní roli. Manželé se před lety rozhodli, že se vezmou až ve chvíli, kdy si svatební den budou moci naplno užít i jejich děti. A zpětně tohoto rozhodnutí nelitují.

„Opravdu to doporučuju! Když se dnes dětí zeptám, co byl jejich největší životní zážitek, řeknou, že naše svatba. Nejstarší Tobiáš mě vedl k oltáři, Mína dělala družičku a Aiden mi předával prstýnky, bylo to fakt dojemné,“ zavzpomínala Maxová.
Na oslavu výročí zatím konkrétní plány nemá. Přiznává ale, že organizování podobných událostí bývá většinou na ní. „Já jsem ten hlavní organizátor, pokud něco nevymyslím já, asi nic nebude, i když teď manželovi křivdím, protože mi naprosto nečekaně připravil narozeninové překvapení ke čtyřicátým i k padesátým narozeninám. Čtyřicátiny byly opravdu pecka, měla jsem týden před porodem Aidena a trsala jsem na Monkey Business, prostě zážitek na celý život.“
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Velkou změnou pro Terezu Maxovou je také fakt, že obě její mladší děti dnes studují v zahraničí. Dcera Mína navštěvuje internátní školu ve Velké Británii, kde se zajímá o politologii a psychologii. Podle své maminky citlivě vnímá problémy mladých lidí a ráda by jednou pomáhala hledat řešení.
Nejmladší syn Aiden zase zamířil do Španělska, kde studuje na basketbalové akademii a sní o profesionální sportovní kariéře. Právě jeho samostatnost Terezu v posledních měsících překvapila nejvíc. „Aiden mi nejvíc připomíná mě, na jednu stranu velmi organizovaná Panna, zároveň ale hrozně odvážný, nebojí se jít do neznáma. Najednou je z něj kluk, který si dokáže sám vyprat, sám vstávat v 6:30 na trénink, učit se tak dobře, aby mohl pokračovat na vysokou.“

Přiznává však, že odloučení od dětí není vždy jednoduché. O to více si dnes váží času, který mohou společně trávit. Přestože děti vyrůstaly v mezinárodním prostředí a doma se často mluví anglicky, všechny mají silný vztah k České republice a Prahu považují za svůj domov.
Tereza se nedávno svěřila také s příběhem, který ji jako maminku hluboce zasáhl. Její syn dostal ve škole za úkol napsat práci o člověku, který ho nejvíce inspiruje. „A on psal o malé holce, která se narodila v socialistickém Československu, v osmnácti odjela do světa a co všechno dokázala. A na konci se ukázalo, že píše o své mamince. Nevím, jestli to udělal trošku mazaně, aby dojal učitele, ale mě dojal určitě,“ přiznala.
Vedle rodiny letos Tereza slaví také významné výročí své nadace, která už téměř tři desetiletí pomáhá dětem z dětských domovů a znevýhodněného prostředí. Právě toto jubileum se rozhodla připomenout i novou knihou, na které spolupracovala spisovatelka Alena Mornštajnová. Ta se znovu vrátila k příběhům nadačního maskota Teribeara, který je s nadací spojen už řadu let.


