Tomáš Klus přiznal nevěru a nabádal k pravdě; člověka nejde vlastnit, reaguje Klusová

Zpěvák Tomáš Klus (32) je známý svým netradičním pohledem na svět. V úterý šokoval některé fanoušky otevřeným přiznáním mnohonásobné nevěry a drogové minulosti, když zároveň káral českou společnost ohledně jejího "zacházení s pravdou". Zřejmě nechtěně tím však pomyslné světlo reflektoru zamířil na svou manželku, na kterou se sesypala slova lítosti i podpory. Ta se pak rozhodla vyjádřit také.

Zpěvák Tomáš Klus se netají tím, že ho zajímá alternativní filosofie. “Pátrání po tajích duše” dokonce zařadil do výčtu svých koníčků, když se rozhodl na Instagram vyvěsit rozsáhlý příspěvek o pravdě a opravdovosti.

“Prakticky od školky jsem konstantně podváděl všechny přítelkyně, včetně své ženy. Její odpuštění se mi stalo osvobozením a dalo mi pochopit, že pravda, opravdovost, alias nebojácná autenticita, přijetí toho, kdo jsem, se vším čím jsem doposud byl a vědomé přijetí toho, že co zasadím, to sklidím; je jedinou mou možnou cestou ke štěstí a že Rodina čili to, co mám doma, je toho mého štěstí podobou,” napsal Klus a někteří fanoušci se nestačili divit.

“Všechno to kolem je jenom hra, ve které se není o co bát, protože v sázce je jenom nějaká moje role tam venku… Takže. Vyzkoušel jsem během svého života mnoho, smrt, znovuzrození, tmu i daleké cesty za světlem. Žabí jed, jakýsi domorodý elixír a vůbec drogy přírodní i syntentické a oblbováky typu tabák a alkohol,” pokračoval zpěvák.

“Říkám vám to proto, že už nedávám, jakým způsobem se v naší zemi zachází s Pravdou a že si myslím, že za to můžeme my všichni, kteří jí ve svých životech nedáváme dostatek prostoru, nedůvěřujeme ji, omezujeme ji strachem přiznat ji sobě o sobě i jiným osobám celou, převážně proto, že se bojíme o pozice, nebo toho že jí zneužije případná opozice,” shrnul Klus své myšlenky a morální ponaučení, které se rozhodl předat světu. Celý příspěvek si můžete přečíst níže u fotografie s vaflí.

View this post on Instagram

Ze včerejšího @youthspeakup ( Bylo to boží! Jen houšť! Děkuji za pozvání! ) Opravdu jde o pravdu. Jmenuji se Tomáš Klus. Narodil jsem se 15.5. 1986 v 15.30 v třinecké nemocnici na Sosně. Pár týdnů po narození jsem skoro zemřel, ale děkuji Bohu, že se tak nestalo, protože mi život zde dává možnost přiblížit se jeho Pravdě, kterou považuji za cíl svého poznávání a vůbec důvod toho, proč tady jsme. Mezi mé záliby patří hudba, pořád ještě trochu sport, pátrání po tajích duše a především Láska, s kteroužto jsem do posledních let nakládal jako tupec, ve sladkém nevědomí sobce. Prakticky od školky jsem konstantně podváděl všechny přítelkyně, včetně své ženy. Její odpuštění se mi stalo osvobozením a dalo mi pochopit, že pravda, opravdovost, alias nebojácná autenticita, přijetí toho, kdo jsem, se vším čím jsem doposud byl a vědomé přijetí toho, že co zasadím, to sklidím; je jedinou mou možnou cestou ke štěstí a že Rodina čili to, co mám doma, je toho mého štěstí podobou. Všechno to kolem je jenom hra ve které se není o co bát, protože v sázce je jenom nějaká moje role tam venku.. Takže. Vyzkoušel jsem během svého života mnoho, smrt, znovuzrození, tmu i daleké cesty za světlem. Žabí jed, jakýsi domorodý elixír a vůbec drogy přírodní i syntentické a oblbováky typu tabák a alkohol. I přesto jsem pořád tady a touha po Pravdě mě neopouští. Říkám vám to proto, že už nedávám, jakým způsobem se v naší zemi zachází s Pravdou a že si myslím, že za to můžeme my všichni, kteří ji ve svých životech nedáváme dostatek prostoru, nedůvěřujeme ji, omezujeme ji strachem přiznat ji sobě o sobě i jiným osobám celou, převážně proto, že se bojíme o pozice, nebo toho že jí zneužije případná opozice. Všechno tady je našim zrcadlem. Pověstné sociální bubliny zrcadlí naše osobní bubliny, jimiž chraníme své kostlivce před světlem pravdy, protože se nám z různých důvodů nechce své skříně vysvětlovat. Ale kam nás dovede chtít světlo po druhých a vlastní nenabízet? K pohledu do největšího zrcadla společnosti. K pohledu na politiku. K pohledu na správu věcí veřejných. Kolik z nás ten pohled odmítá! A proč? Pokračování v komentářích #dokudnenidomanejlipnemuzebytvsudedobre

A post shared by spolu@tomasklus.cz (@tomas_klus) on

Příspěvek vyvolal nejrůznější reakce. Zatímco někteří chválili Klusovu otevřenost a odvahu jít s kůží na trh, jiní odsuzovali jeho dřívější chování a kritizovali ho za to, že se jím dnes ještě chlubí. Našla se však i spousta lidí, kteří nechápali, proč Klus takto veřejně ponižuje svou ženu.

“Tomáši, já nechápu proč to taháte na veřejnost, proč takhle ponižujete svoji ženu? Proč jste si to nevyříkali doma v klidu?” píše třeba rozarka_jenkova. “Děkujte bohu za Tamaru, za to, že si víc váží vás než sebe. Protože podvod lásku naruší a změní, podvod je slabý útěk a život s pokrytcem, který mluví o lásce a sám zná tu tělesnou, je pro srdce těžký. Ukazuje ale taky, že jste jen člověk. I když tu samou věc opakujete, snad se jednou poučíte,” napsala sukioconor.

Se svou manželkou Tamarou (30) má Tomáš Klus tři děti, Josefínu (5), Alfréda (2) a Jenovéfu (1). Vzali se v roce 2013 a od té doby se často tváří jako ten nejšťastnější pár. I proto mnohé fanoušky Tomášovo přiznání zasáhlo jako blesk z čistého nebe. Mnozí reagovali na na hashtag složený se slov mise a milujeme, který dvojice v minulosti často používala.

❤️ Jenovéfa Klusová ❤️#dekujiTiTamaro #Jenovéfa #jenaspet #mise:milujeme

Zveřejnil(a) Tomáš Klus dne Úterý 5. září 2017

Po mnoha reakcích a zprávách se rozhodla promluvit i sama Tamara. A zveřejnila příspěvek podobného rozsahu, jako její manžel. “Abychom mohli zažívat pocity totálního štěstí – musíme znát pocity bolesti a esenci neštěstí.
Rovnováha je ve všem kolem nás. Po dnešním vyjádření Toma mi píšete slova podpory, útěchy, někdo obdivu a jiný zas lítosti,” začala.

“Když přemýšlím nad láskou mezi dvěma lidmi, představuju si, že Láska je živá bytost, která je napojená na dvě, nekonečně dlouhé šňůry, vedoucí do srdce ženy a do srdce muže. Ta bytost roste a sílí stejně tak, jak sílí cit mezi nimi. Když je ta Láska mezi nimi upřímná a ryzí, tělo Lásky narůstá do nepředstavitelných a překrásných rozměrů. Když však jeden z těch dvou klopýtne, nebo ublíží slovem, nebo činem, ta jemnohmotná, čistá bytost utrpí zranění….zmenší se… zpomalí svůj tep…. ztrácí barvy….” pokračovala s popisem svého pohledu na věc.

“A buď zemře a zanikne, nebo ji odpuštění, které je však doživotním zavážím a největším lektorem bezpodminecnosti, znovu postaví na její nohy. Milovat neznamená vlastnit. Milovat neznamená předělávat toho druhého k obrazu svému a pocitu svého uspokojení. Milovat znamená jít spolu, vedle sebe, každý však na své vlastní cestě…. Znamená to učit se od sebe, podporovat se, ukazovat vše, co obsahujeme, nebát se říkat si pravdu, ať je jakákoliv, počkat na sebe v momentě, kdy jeden sejde z cesty, a nikdy si nepřestat dávat i pocit určitě svobody. Zároveň však nikdy nedopustit ztrátu sebe… Každý den se můžeme rozhodnout… Každý den můžeme říct – já už s Tebou dál nepůjdu,” uvedla.

“Ale když srdce bolí víc z toho, že se navždy ztratíme jeden druhému, než z toho, že nám ten druhý zasadil ránu do srdce… to je ten moment, kdy máme možnost odpustit. Protože pokud dojdeme na tuhle magickou křižovatku, nedovedlo nás na ni Ego ale Láska, která mezi námi stále ještě je. Jsme lidé … z masa a kosti. A každý děláme chyby a dělat je budeme. Je jen a jen na nás, jak s nimi naložíme… Já své Ego rozbila. Zvolila jsem si cestu Srdce,” zakončila své vyjádření Klusová.

Galerie