Chcete zbohatnout? Na tomhle se v Česku vydělává úplně nejvíc!

Nejvyšší zhodnocení přináší nyní bohatým Čechům stavební pozemky, rezidenční nemovitosti a takzvané startupy. Zemědělská půda či nákup firem už mezi bohatými lidmi nejsou v kurzu. Vyplývá to z průzkumu J&T Banky mezi téměř 200 lidmi, jejichž disponibilní majetek má hodnotu minimálně milion dolarů (23,6 milionu Kč). V Česku je podle odhadů zhruba 28.000 dolarových milionářů.

Nejatraktivnější investicí jsou nyní pro dolarové milionáře nemovitosti. Někteří investoři sice hovořili o možnosti přehřátí trhu, nicméně většina věří, že hodnota nemovitostí, především bytů a kanceláří ve vybraných místech v Praze, ještě nedosáhla maxima.

Zatímco loni nejvíce preferovalo jako investici zemědělskou půdu 41 procent respondentů, letos vnímají milionáři investice do zemědělské půdy jako méně výhodné. V Česku jí věří 28 procent respondentů, což je nejméně za pět let. Jako důvod poklesu zájmu investoři uvádějí dramatické zvýšení cen zemědělské půdy kvůli jejímu skupování multimilionáři a velkými společnostmi. Objevila se také obava z možné novely zákona o zemědělské půdě, která by umožnila předkupní právo půdy pro zemědělce, kteří na půdě pracují.

Vhodnou příležitost investoři dlouhodobě spatřují i ve startupech, tedy v rychle se rozvíjejících firmách. Na 37 procent respondentů uvedlo, že investují do startupů, většině z nich je přitom méně než 50 let. Vedle toho 29 procent českých dolarových milionářů uvedlo, že investuje do technologických inovací nebo do výzkumu.

Průměrný český milionář má v zahraničí 15 procent všech svých investic. Je mu 52 až 53 let, vystudoval vysokou školu a je majitelem firmy. Není to restituent ani svůj majetek nezdědil, ale vydělal si jej dlouhodobým rozvojem svého podnikání. Svět dolarových milionářů je stále světem mužů. V Česku tvoří muži 86 procent dolarových milionářů. Obdobný trend je možné sledovat i jinde ve světě.

Hlavním zdrojem majetku českých a slovenských milionářů je podnikání nebo práce pro zaměstnavatele (82 procent). Formou dědictví, restituce nebo výhry získaly svůj majetek dvě procenta respondentů, kombinací práce a dědictví 16 procent. Typický milionář nastartoval své podnikání vlastním přičiněním v 90. letech minulého století, přičemž nemohl počítat s dědictvím nebo výraznějším majetkem od rodičů, jak tomu často je ve vyspělém světě.

Zdroj: ČTK