Fenomén Lída Baarová. Ohrozila manželství krále komiků a Hitlera považovala za gentlemana

"Karlu Lamačovi jsem byla vděčná, že chvíli, na kterou každá mladá žena čeká s nejistotou i zvědavostí, mi nijak nezkazil," tvrdila Baarová. Zajímavostí a nečekaných situací bychom v životě Lídy Baarové našli tolik, že by jejich výčet vydal na nekonečný román. Její osud byl od dětství plný zvratů, strachu a neklidu. Jako člověk byla velmi komplikovanou osobností, jako žena popletla hlavu nejen předním český hercům a režisérům, ale také Hitlerovi či Goebbelsovi.

#1 Říkali jí Bobeš
Baarovou, původně Ludmilou Babkovou, oslovovali “Bobeš”. Tuto přezdívku ji dal v dětství tatínek. Ve druhém ročníku na konzervatoři dostala nabídku od režiséra Miroslava J. Krňavského, který si ji vyhlédl do svého filmu Kariéra Pavla Čamrdy. Oslovila ho natolik, že získala hlavní roli a vybrala si umělecký pseudonym podle tatínkova přítele Jindřicha Šimona Baara, píše v knize Lesk a bída slavných českých žen Robert Rohál.

#2 Vizáž mulatky
Při vzpomínání na dětství Baarová vždy zmiňovala, že její sestra Zorka byla krásná blonďatá modroočka a maminku kolemjdoucí zastavovali, jak krásné dítě má, zatímco Lídu míjeli bez povšimnutí. Ve své knize Života sladké hořkosti vzpomíná Baarová: “Byla jsem hodně snědá, mrzelo mě to, neuměla jsem si to vysvětlit. Dnes bych řekla, že jsem vypadala trochu jako mulatka.”

Trému jsem měla poprvé v životě na vlastní svatbě, řekla u Pokondrů Nela Boudová

#3 Břemeno slávy neunesla
Tím, kdo objevil Baarovou pro film, byl novinář Otakar Štorch-Marien. Poznal ji, když recitovala na konzervatoři Erbenovu Polednici a její projev ho natolik oslovil, že o ní následně napsal krátkou kurzívu. Právě z ní se pak o talentované mladé studentce dozvěděl Krňanský, který jí dal první roli ve filmu. Tehdy mu Baarová z vděčnosti poslala pár děkovných dopisů. Když ale o několik let později požádal právě Štorch-Marien herečku o pracovní schůzku, byla už známou osobností a nechala na sebe hodinu čekat, dorazila v povýšené náladě a chovala se prý velmi odměřeně.

#4 Ohrozila manželství krále komiků
S Vlastou Burianem natáčela Lída Baarová film Lelíček ve službách Sherlocka Holmese. Král komiků se do ní prý během setkávání na place beznadějně zamiloval, chtěl se kvůli ní dát rozvést. Jeho manželka si dokonce byla stěžovat u jejích rodičů. Maminka Baarové podle hereččina vyprávění rozmluvila lásku k dceři i Hugo Haasovi, který o Lídu velmi usiloval.

#5 Osudový Karel Lamač
V ten samý čas, kdy se Lídě dvořil Vlasta Burian, pozval ji režisér Karel Lamač do svého smíchovského bytu. Bylo jí čerstvě osmnáct let. “Ničeho jsem nelitovala a byla jsem mu vděčná, že chvíli, na kterou každá mladá žena čeká s nejistotou i zvědavostí, mi nijak nezkazil. Byl asi v podobných situacích zkušený a dovedl pochopit, co dívčích osmnáct let potřebuje, aby se necítilo ani okradeno, ani zneuctěno.”

#6 “Hitler byl zdvořilý muž,” říká Baarová.
Ondřej Suchý v knize Tři životy Lídy Baarové upozorňuje na fakt, že Baarová mění skutečnost vždy tak, aby zahrála na strunu tehdejší čtenářské obci.

“Když se mi například jednou na večírku u Goebbelse udělalo nevolno, doprovodil mě (Hitler) osobně ke gauči, posadil se ke mně, a dokud mi nebylo lépe, držel mě za ruku. Stisk jeho ruky mi nebyl nepříjemný, spíše trapný. Ale měla jsem strach ruku odtáhnout, abych ho neurazila,” popisuje Baarová svůj vztah k říšskému vůdci Adolfu Hitlerovi.

#7 Pronásledovaná gestapem
Pohled na Baarovou jako na jasnou kolaborantku s Němci zpochybňují výpovědi kolegů. Režisér Václav Krška v roce 1946 při výslechu na Pankráci uvedl, že si mu Baarová stěžovala na pronásledování německými úřady. Zmiňuje také, že Baarová pomohla Miloši Havlovi udržet pro český film ateliéry na Barrandově.

Osobní řidič Baarové Alois Sedláček vzpomíná, že nikdy nezaregistroval její náklonnost k Němcům nebo sklon k propagaci nacismu. “Doma ji Němci nenavštěvovali, nicméně za jejím autem německé vozy jezdily.”
Že ji Němci skutečně hlídali a  pronásledovali, potvrdil při vyšetřování po válce i jeden z vyslýchaných příslušníků gestapa, uvádí Radek Žitný v knize Aféry a kauzy Lídy Baarové.

#8 Tři různé scénáře. Tři režiséři. Boj o autorská práva. Kvanta historek. 
Autory tří odlišných scénářů o životě Lídy Baarové jsou Otakar Vávra, Jiří Blažek a Ivan Hubač. Do režisérského křesla měl usednout nejdříve Otakar Vávra, poté  Filip Renč. Uvažovalo se také o Juraji Herzovi. V roce 2010 napsal Ondřej Suchý ve své knize Tři životy Lídy Baarové, že díky nízkému věku by mohl mít šanci na realizaci právě Renč.

V neděli 8. ledna 2017 odvysílá film Lída Baarová Česká televize.

Celebrity - další články