11. října získal básník Jaroslav Seifert Nobelovu cenu za literaturu

11. říjen roku 1984 se stal nezapomenutelným dnem pro českou literaturu. V tento den vyhlásili básníka Jaroslava Seiferta laureátem Nobelovy ceny za literaturu. Tehdejšímu režimu se ale tento úspěch zrovna moc nehodil.

Jaroslav Seifert začínal s proletářskou poezií. Ve svém mládí psal do komunistických listů jako Rudé právo, Rovnost nebo Reflektor. V roce 1921 se stal i členem Komunistické strany. O osm let později ale podepsal nesouhlasný manifest s vedením Klementa Gottwalda a ze strany byl vyloučen. Po 2. světové válce tak nepatřil mezi ty, kteří oslavovali nástup Komunistické strany k moci.

10. říjen přepsal mapy. Zmizelo z nich označení Nizozemské Antily

Postupem času se pro vládnoucí režim básník stával nepohodlným čím dál tím víc. Na sjezdu spisovatelů v druhé polovině 50. let například kritizoval kulturní politiku režimu vůči zakázaným nebo vězněným autorům. Vystoupil proti invazi vojsk Varšavské smlouvy a byl také jedním z první signatářů Charty 77.

Nobelovku tehdejší režim neocenil

Stejně jako většina ostatních autorů ji Seifert dostal za celoživotní dílo. V té době informovalo Rudé právo o úspěchu českého básníka dvěma souvětími na sedmé straně v rubrice zahraničního zpravodajství. Podobně skoupý byl i Československý rozhlas.

9. října došlo k obrovské katastrofě na přehradě Vajont. Kvůli masivnímu sesuvu půdy voda zničila několik měst

Už v té době bylo Seifertovo zdraví podlomené. Sám si tak cenu převzít nemohl. Z rukou švédského krále ji 10. prosince převzala básníkova dcera Jana. I ta ale měla s odjezdem do Švédská problémy. Sešel se kvůli tomu dokonce Výbor komunistické strany a za povolení se muselo přimluvit i Švédské velvyslanectví.

Seifert byl teprve druhým Čechem, který Nobelovu cenu získal a prozatím i posledním.

Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.

Koktejl - další články