Vyhledávání
Zavřít
17. května první Čech zdolal Mount Everest. Sulovský se na nejvyšší horu vydrápal napodruhé
Leopold Sulovský. (Foto: Profimedia)
Když se Leopold Sulovský vydrápal na vrchol nejvyšší hory světa, myslel si, že má halucinace. Ve výšce 8 848 metrů uviděl český horolezec postavu klidně sedícího muže. Efekt halucinace, který se ve velehorách z nedostatku kyslíku vyskytuje, se záhy jednoduše vysvětlil. Historie výstupu prvního Čecha, který zdolal 17. května 1991 Mount Everest, měla i méně veselé chvilky. Pojďme se na to podívat s podcastem Youradio Talk Ozvěny minulosti.
Rodák z Nového Jičína na Valašsku šplhal po horách od malička. Nejprve závodně lyžoval a k lezení ho přivedl bratr. Začínal u skalního lezení a podle jeho slov se na jeho pozitivním vztahu k tomuto sportu podepsal fakt, že to dobře vypadá před holkama. Postupně začal stoupat po stěnách Vysokých Tater a ve svých dvaceti letech se stal horolezeckým reprezentantem Československa. Nosit oficiální teplákovku znamenalo v osmdesátých letech jediné, jízdenka do Alp a dál.
Leopold tak zažíval své první horolezecké úspěchy. Zdolal například švýcarský Matterhorn a postupně přibyly další zážitky, například expedice v Pamíru, Ťan-šanu a došlo i na Himaláje.
V Himalájích to vyšlo až napodruhé
O výstup na Mount Everest se Leopold poprvé pokoušel v roce 1987. Cíl byl ale tak náročný, že se to expedici, které se účastnila i špička tehdejšího horolezectví, nakonec nepovedlo. Druhý pokus o zdolání nejvyšší hory světa se Sulovskému nabídl v roce 1991. Do Himalájí mířila italská expedice ve které se nečekaně uvolnilo místo. O možnosti účasti se dozvěděl Leopold tři týdny před odletem. Okamžitě souhlasil, i když nikoho v expedici neznal a horolezce poznal až na palubě letadla mířícího do Himalájí.
Od začátku expedice Leopolda doprovázela smůla. V prvních dnech onemocněl, po osmi dnech užívání antibiotik a nutné aklimatizace následoval další problém. Ve výšce 8 350 metrů začal mít střevní potíže jeden z italských členů výpravy. Situace se zhoršila, když mu přestaly fungovat ledviny a omrzly ruce i nohy. Sulovský tak čtyři dny s kolegiální pomocí švedské expedice stahoval nemocného kolegu do základního tábora.
Po dalších dnech nutného odpočinku se expedice odhodlala k druhému pokusu. Výstup, při kterém lezcům nepomáhali šerpové ani přidaný kyslík, se uskutečnil za velmi špatné viditelnosti a v nepředstavitelném mrazu čtyřiceti stupňů pod nulou. S desetikilovým batohem na zádech se nakonec Sulovský 17. května 1991 v 16:25 k vytouženému cíli dostal. Na vrcholu strávil 45 minut a byl velmi šťastný. Z expedice to nakonec všichni přežili.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk, kde se dozvíte, jak to bylo s efektem halucinace.