25. listopadu se rozhodlo o rozdělení československého národa. Vlajka měla původně zaniknout

25. listopadu 2022·Koktejl·Lenka Skrzeczkova

Vladimír Mečiar a Václav Klaus. (Foto: Profimedia)

Dnes je to přesně 30 let, kdy se rozhodlo o rozdělení Československé republiky. 25. listopadu roku 1992 se poslanci tehdejšího federálního shromáždění rozhodli, že Češi a Slováci se od 1. ledna 1993 vydají každý svou cestou. Tento historický milník podrobně rozebírá podcast Youradia Talk Ozvěny minulosti.

Když se Československo listopadovou revolucí v roce 1989 zbavilo komunistické vlády, svádělo to k oslavám. Političtí představitelé si ale žádné dlouhé radovánky nemohli dovolit. Bylo třeba řešit okolnosti související s novým uspořádáním státu. Řada z nich se týkala vzájemného vztahu dvou národů, které jej tvořily.

Soužití mezi Čechy a Slováky nebylo idylické

Po převratu se ukázalo, že soužití obou částí státu není tak idylické, jak by se mohlo zdát například z reportáží z totalitního období. Objevila se řada drobných i větších konfliktů. Z nichž nejznámější je spor o název republiky tzv. pomlčková válka z konce ledna 1990. Slovenská strana usilovala o to, ať se název píše s pomlčkou a velkým S. Měla se tak zvýraznit rovnoprávnost obou částí, nestalo se.

Vše podstatné se potom odehrálo v letech 1990 až 1992, kdy se vlekle diskutovalo o tom, jak má vypadat federace, jakou má mít náplň a jak má fungovat. To ukončily parlamentní volby v červnu 1992, ve kterých zvítězila ODS a Mečiarovo Hnutí za demokratické Slovensko (HDS). To právě požadovalo rozdělení federace a 22. července uzavřela ODS s HDS v Bratislavě politickou dohodu o další činnosti federálních orgánů, o státoprávním vývoji a budoucí spolupráci dvou samostatných států. Na konci srpna oznámil Vladimír Mečiar v Brně po jednání s Václavem Klausem, že Československo zanikne 31. prosince 1992 a vzniknou dva samostatné státy.

Hlasování o rozdělení republiky bylo těsné

Samotné hlasování, které se odehrálo 25. listopadu bylo velmi těsné. Pro rozdělení Československa se vyjádřilo 92 poslanců. Jen o dva více, než bylo při účasti celkem 144 zákonodárců potřeba. Pouze jeden hlas navíc dali při stejné účasti českých a slovenských poslanců dohromady právě Slováci.

Původní vlajka měla s Československem zaniknout

Jednou z otázek při následném dělení bylo, komu připadne vlajka společného státu. Slovensko si tehdy vymanilo, že ani jedna země nebude původní vlajku používat. Česko ji však i přes tehdejší ústavní zákon používá dodnes. Slovákům se to z počátků nelíbilo, protože modrý klín symbolizoval právě Slovensko. Nakonec byla barva vysvětlena jako barva jedné z historických zemí Moravy, která pod modrou barvou v historii vystupovala na bojištích.

Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na YouRadio Talk.

Koktejl - další články

Doporučujeme