Vyhledávání
Zavřít
Svatební tradice ve všech částech světa. V Řecku pořádají obrovské party, v Indii nevěsty nosí černou
Ilustrační foto (Zdroj: Depositphotos)
Jaro a léto je každoročně velkým obdobím svateb. Není se čemu divit, že zamilované páry směřují svůj velký den právě na období, kdy je venku hezky a počasí si s námi nedělá, co chce. Ale jak se říká, jiný kraj, jiný mrav. Jaké jsou svatební tradice třeba v Indii, Rumunsku či Řecku? Prozradí web Femina.cz.
Francie a Itálie
V Itálii si žádná nevěsta nevezme ani jeden zlatý šperk, protože ty prý přináší smůlu. Ve Francii páry preferují diamanty, které symbolizují pevnost. Cestu k oltáři jim družičky lemují bílými stužkami a zajímavým zvykem je, že nevěsta a ženich jdou k oltáři spolu. U nás je to tak, že nevěstu vede tatínek a ženicha maminka. Po skončení obřadu jsou novomanželé zasypáni drobnými, které jim mají zaručit štěstí a bohatství.
Rumunsku
V Rumunsku se baví tím, že unáší nevěsty. Není to ale jako u nás, že by nevěsta svého milého neviděla několik hodin. V balkánské zemi se toho nebojí. Když muž unese svou drahou minimálně na dva dny, stává se následně jeho zákonitou manželkou. To je docela šílené, co?
Irsko a Velká Británie
V Irsku dámy na veselkách nesmí mít zelené šaty, protože podle tradice nosí tato barva novomanželům smůlu. Ve Velké Británii bývá zvykem, že malé družičky rozhazují směrem k oltáři drobné kvítky, což je podobné i u nás. Květinová výzdoba má symbolizovat krásný a šťastný život novomanželů. Malé družičky mají většinou podobnou barvu a střih šatů jako nevěsta. To jsme ostatně mohli vidět i na královských svatbách.
Řecko
Asi všichni známe hlášku “řecká svatba”. Řekové prostě milují své rodiny a rádi se sdružují ať už se jedná o jakoukoliv příležitost. A co je lepšího, než se potkávat v hojném počtu na svatbách? V Řecku je normální, že se pořádají veselky o sto a více lidech. A je úplně jedno, že toho bratrance z osmého kolena skoro neznáte a že už se asi nikdy neuvidíte.
Indie
Indické nevěsty se na svůj den pomalují henou, respektive o výtvarné dílo se postarají na jejich kůži příbuzné. Na rukách mají tak nádherné obrazce, které znázorňují štěstí, lásku a naději. V předsvatební den dělají nevěstě společnost družičky a krášlení nevěsta má naladit bohy a přimět je, aby věnovali manželství, co nejvíce lásky a štěstí. Indické ženy na svatbě nemají bílou, která je považována za barvu smrti. Indky mají naopak černou barvu. Svatební obřad trvá několik hodin a velkou roli v něm hraje oheň.
Na obřadu má dceři otec odpustit, že opouští svůj rodný dům a matka nevěstu připraví na novou životní etapu. Hostiny se v Indii může účastnit až tisíc lidí a hostina je vždy vegetariánská. Na veselku často padnou i všechny životní úspory rodiny, zkrátka se na ní nešetří. Zajímavostí je, že svatba mezi hinduisty není stvrzena podpisem a není hlášena na žádných úřadech. Důkazem je jen podpis a svatební fotografie.
Japonsko
Země zapadajícího slunce to má přesně naopak. Zatímco v Řecku a Indii dorazí na svatbu všichni příbuzní, blízcí i dalecí, v Japonsku se veselky účastí jen nejbližší rodina. Ostatní známí a kamarádi se s novomanželi potkají později, až na méně formální oslavě.