Vyhledávání
Lékaři varují: V posledních letech přibývá kolapsů sportovců z horka
Ilustrační foto.
Kolapsů sportovců z přehřátí je podle odborníků v současné době dvakrát více než dřív. Na vině je větší zájem o masové sportovní akce, růst teplot i věk závodníků. Podle přednosty 1. lékařské fakulty Fakultní nemocnice Plzeň a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Martina Matějoviče, který je sám vrcholovým triatlonistou, například po závodě k horkém a vlhkém počasí vyhledá lékařskou pomoc až každý desátý.
“Jedním z důvodů je stále rostoucí počet hobby závodníků ve vyšších věkových kategoriích a nárůst tropických teplot. Kolaps však může postihnout každého atleta bez ohledu na věk a stav trénovanosti,” uvedl Matějovič na dnešním setkání s novináři.
Podle něho přitom většina sportovců zkolabuje až za cílovou páskou, tyto příhody obvykle ale nevedou k vážnějšímu poškození zdraví. Příčinou je podle odborníků prosté vyčerpání, pokles krevního tlaku nebo dehydratace.
Na co si dát pozor při běhání v horku? Důležité je oblečení i hydratace
Přečíst článek →Nebezpečnější jsou proto kolapsy přímo při závodě. “Přicházející kolaps se projevil tak, že mi najednou tělo začalo zahýbat nalevo a já nebyl schopen ho korigovat. Přišly mžitky před očima a všechno jsem viděl rozmazaně. Následovala úplná ztráta koordinace. Okamžitě jsem přerušil běh, lehl si do stínu a doplnil tekutiny, minerály a rychlé cukry. To pomohlo,” uvedl držitel českého rekordu v závodě Ironman Hawai v hodnotě 8:41:41 hodiny triatlonista Petr Soukup.
Přehřátí často začíná celkovou slabostí, bolestmi hlavy, pocity na zvracení nebo svalovými křečemi. V dalším stádiu se objeví zmatenost, iracionální chování, vrávorání a neschopnost udržet se na nohou. Mohou se objevit i křeče a bezvědomí
“Závodník se dostane za hranici svých sil a zůstane tam po nějakou dobu. Někdy i při nabídnuté pomoci převládne snaha závod dokončit a odmítne pomoc, po chvíli může ale přijít i bezvědomí,” dodal Matějovič. Mezi nejčastější případy podle něj patří srdeční zástava, tepelné trauma z přehřátí nebo významný pokles hladiny sodíku nebo glukózy v krvi.
Tepelné poškození je podle odborníků třetí nejčastější příčinou úmrtí sportovců při zátěži a nejčastější u mladých. Varovnými známkami je například zmatenost, nízký krevní tlak, nepřiměřeně nízká nebo vysoká tepová frekvence a teplota nad 40 stupňů Celsia, které přetrvávají i vleže se zdviženýma nohama.
2Alice Bendová ukázala realitu života s pěti psy: Chlupy v jídle, blechy i návštěvy veteriny3 870 čtenářů dnes
3Dara Rolins krátce po svatbě prožívala těžké loučení. Dcera Lola se odstěhovala do Madridu1 610 čtenářů dnes
4Buffy a Angel zase spolu! Sarah Michelle Gellar a David Boreanaz dojali fanoušky na Emmy
Například na běžeckém maratonu v Bostonu v roce 2002 zkolabovalo 400 závodníků, přičemž se ho účastnilo přes 35.000 závodníků. Nejde přitom o úplné začátečníky, musí se kvalifikovat časem jiného uběhnutého maratonu.
Na podobných akcích je největší podíl závodníků mezi 35 a 49 roky, kteří mají oproti mladším vyšší riziko náhlých srdečních příhod nebo příhod v důsledku jiných chronických chorob. Obvykle tráví na trati také více času než jejich mladší soupeři, což je spojeno s vyšším nebezpečím takzvané otravy vodou, tedy nepřiměřeně vysokého příjmu tekutin, který může vyústit až v otok mozku.
Odborníci radí především znát svůj zdravotní stav, absolvovat pravidelné lékařské prohlídky a nepřeceňovat síly. Zásadní je podle nich pravidelný a systematický trénink, dostatečná hydratace před závodem, průběžné chlazení při závodě. Závodník by měl také rozpoznat varovné příznaky přicházejícího kolapsu a rozhodně nezávodit a omezit trénink v době nemoci. Doporučuje se také přesunout sportování do nejchladnějších částí dne.
Zdroj: ČTK
