Na stres a úzkost si stěžuje asi 70 procent lidí, kteří se obracejí na linku důvěry pomáhající lidem s problémy v práci Workplace Options. Ještě v roce 2014 si na tyto problémy stěžovalo jen 50 procent volajících. Minulý měsíc linka zaznamenala 42.500 hovorů, což představuje 18procentní narůst oproti loňskému měsíčnímu průměru.
Zaměstnavatelé během finanční krize najímali méně lidí a po stávajících zaměstnancích požadovali větší pracovní výkony. Od krize uběhlo téměř deset let a nejistota v zaměstnání se stala běžným jevem, uvedl vedoucí Workplace Options Alan King.
Vedoucí společností, kteří před lety stížnosti svých zaměstnanců odsuzovali, začínají přiznávat, že stres zaměstnanců má na jejich firmy velký dopad – částečně proto, že také trpí stresem, míní King.
Zdravotní náklady spojené s pracovním stresem se v USA podle loni zveřejněného článku profesorů ze Stanfordské a Harvardovy univerzity pohybují mezi 125 až 190 miliardami dolarů (3,1 až 4,8 bilionů Kč) ročně.
K tomu, aby se zaměstnanci dostali ze stavu naprostého vyčerpání, je zapotřebí snaha zaměstnavatelů. Společnosti musejí zjistit, proč si zaměstnanci připadají přetíženi, uvedla profesorka z univerzity v kalifornském Berkeley Christina Maslachová. Většina firem však podle ní nad problémem nadále mhouří oči. Obávají se totiž, že řešení by bylo velmi drahé. Některé z nich sice začaly zaměstnancům nabízet kurzy meditace a jógy, to však není komplexním řešením stresu v zaměstnání, uzavřela Maslachová.
Zdroj: ČTK
