8 zajímavostí o legendárním seriálu Žena za pultem, který se začal vysílat před 40 lety

11. prosince 2017·Zábava·Redakce

Žena za pultem. Reprofoto YouTube / Česká televize

Normalizační seriál Žena za pultem, který napsal jeden z otců české televizní zábavy Jaroslav Dietl, je názornou ukázkou podprahové propagandy. Dvanáctidílné dílo, jehož první díl se na obrazovkách v premiéře objevil v sobotu 10. prosince 1977, se i proto po roce 1989 dlouho nemohlo dočkat reprízy. Nakonec se ale televizní diváci dočkali v roce 2002 na Primě a návrat prodavačky Anny Holubové jich tehdy po tucet večerů lákal k televizorům pokaždé na dva miliony.

Rok ze života rozvedené prodavačky ze smíchovských potravin v podání Jiřiny Švorcové – každý díl představuje měsíc jejího života – přitom nepropaguje vymoženosti socialismu přímo. Podle filmového historika Pavla Taussiga je ale právě Žena za pultem názorným příkladem děl, “která ideologizují podprahově, nevtíravě”. Návštěvníkovi potravinářských obchodů konce 70. let mohly záběry ze seriálové samoobsluhy, přetékající zbožím všeho druhu, připadat dokonce jako výsměch.

Přesto se ale Žena za pultem – podle dobové noticky “seriál televizních komedií” – přilákala k obrazovkám miliony diváků. V roce svého uvedení, kdy se odvysílala v rychlém sledu (posledních sedm dílů opanovalo televizní večery od Štědrého dne až po 30. prosince), se stala nejsledovanějším a divácky nejlépe hodnoceným televizním pořadem. A Švorcovou, členku Ústředního výboru KSČ a předsedkyni Svazu dramatických umělců, vynesla až na vrchol pomyslného žebříčku popularity.

Zajímavosti o seriálu Žena za pultem:

  1. Samoobsluha se nacházela na pražském Smíchově, konkrétně na náměstí 14. října. Budova, kde byla kdysi normální funkční samoobsluha, tam už ale nestojí. Místo ní najdete kašnu a okolo zeleň. (psali jsme zde)
  2. “Seriálová prodejna byla postavena jako provizorium, když byla v rekonstrukci stará smíchovská tržnice. Tato shoda okolností byla pro filmaře velice výhodná, protože jsme dostali zařízenou prodejnu, neboť v době natáčení už byla stará tržnice znovu otevřená,“ vzpomínala před lety Jiřina Švorcová.
  3. Na nic z vystavených potravin nikdo z herců a štábu nesměl sáhnout. „Když se po ránu na místo natáčení navezly rekvizity včetně atraktivního zboží, které se sváželo z několika provozoven, nikdo na něj nesměl ani šáhnout. To víte, že se nám kolikrát sbíhaly sliny, ale nesměli jsme si vůbec nic vzít,“ vzpomínala Švorcová.
  4. Janu Bouškovou kvůli roli dcery Anny Holubové neměli diváci moc v oblibě a často ji prý kárali na ulici.
  5. Jaroslav Dietl po letech přiznal, že roli Anny Holubové vytvořil pro někoho jiného. Zprvu se uvažovalo i o Jiřině Bohdalové, při psaní scénáře už ale Dietl myslel na to, že se za pultem lahůdek bude otáčet Jana Hlaváčová. “Pak jsme ale byli ‘shora’ přesvědčeni, že tu roli musí hrát Jiřina Švorcová,” poznamenal.
  6. V seriálu se odehrála nejslavnější postelová scéna 70. let. “Na Ústředním výboru KSČ se tehdy projednávalo, zda je důstojné, aby se čelná představitelka strany ‘válela’ s chlapem v posteli,” vzpomněla si na scénu, která je dnes pro svou strojenost spíše předmětem výsměchu, po letech Švorcová, pro níž se Anna Holubová stala vyvrcholením kariéry.
  7. Slavnější roli před kamerou herečka, známější kvůli svému politickému angažmá, nikdy nedostala. Na druhou stranu i kvůli ní čekala Žena za pultem na polistopadovou reprízu velmi dlouho.
  8. Pro Ženu za pultem sáhla soukromá Prima až na podzim 2002. Pětadvacet let po své premiéře příběhy Anny Holubové, které poznali i diváci ve východním Německu, Maďarsku, Jugoslávii nebo Bulharsku, opět přilákaly k televizorům miliony diváků.

Zdroj: ČTK /F1

Zábava - další články

Doporučujeme