Není to jen Ježíšek a Santa Claus. Kdo a kdy nosí vánoční dárky ve světě?

V řadě evropských zemí se budou děti z vánočních dárků radovat 24. prosince večer, nebo o den později ráno. V Rusku například ale dostanou dárky až na Silvestra a ve Španělsku či Itálii se na ně mohou těšit dokonce dvakrát - 25. prosince a na Tři krále. Hodný staroušek, na něhož se už všechny děti tolik těší, má přitom různá jména i podoby.

Ve Španělsku začínají neoficiálně Vánoce už ve čtvrtek, a to tradiční vánoční loterií El Gordo (Tlouštík). Vítězná čísla losují v přímém přenosu, který sleduje skoro celá země, žáci madridské školy svatého Ildefonsa. Ti pak také výsledek zazpívají. Když Španěl slyší v rádiu tuto “písničku”, řekne si: “Vánoce už jsou tady.”

Na Štědrý den, tedy 24. prosince, se Španělé sejdou u jednoho stolu s celou rodinou a hodují a slaví až do časných ranních hodin. Následující den, zvaný v Česku Boží hod vánoční, pak děti rozbalují dárky, které jim v noci kdosi přinesl. Mnohde je to Papá Noël či Santa Claus, některé regiony ale mají své tradice.

V řadě evropských zemí převzali lidé z USA Santa Clause, který v noci na 25. prosince přiletí na saních a komínem do domu přináší dárky, které dává dětem do punčochy.

Obdobou českého Ježíška je v některých zemích Latinské Ameriky Niňo Jesús a v Německu a Rakousku Christkind. V některých domácnostech v Německu ale chodí Weihnachtsmann. Ruské děti se těší na Silvestra, kdy jim dárky nosí Děda Mráz.

Ve Španělsku, Portugalsku, Latinské Americe či na Filipínách dostávají děti dárky, většinou sladkosti, také od Tří králů, tedy 6. ledna. Rovněž v Itálii nemohou děti dospat ráno 6. ledna, kdy ty hodné z nich najdou sladkosti a ty zlobivé uhlí od čarodějnice Befany, která přiletěla v noci na koštěti.

Ve Finsku Joulupukki, ve Švédsku Jultomten (Vánoční muž), v Norsku zase dědeček Julenissen. Řecké děti dostávají dárky od svatého Basila na Nový rok, v Itálii naděluje Babbo Natale, v Turecku Noel Baba a v Polsku svatý Mikolaj.