Vyhledávání
Zavřít
Pitbull a rotvajler jako nebezpečná plemena? Nová studie ukazuje, že chování psa nezávisí na plemenu
Ilustrační foto (Zdroj: Shutterstock)
Labradoři a zlatí retrívři jsou kámoši, kdežto pitbullové a rotvajleři nebezpeční psi? Toto tvrzení už dávno neplatí. Nyní to dokazuje i studie, která vyšla v odborném časopise Science. Ukazuje, že tyto domněnky nejsou správné.
Vědci pro tuto práci analyzovali DNA 2155 čistokrevných psů i kříženců, v genetické informaci hledali odchylky, které by mohly předvídat chování psů. Data pak zkombinovali s dotazníky od 18385 majitelů domácích zvířat z projektu Darwinova archa. Některé stereotypy o psech jsou velmi silné, proto vědci navrhli dotazníky tak, aby předsudkům mohli předejít.
Vědci zjistili, že jedenáct míst v genomu psa souvisí s rozdíly v chování. Jedná se o aktivity jako jsou aportování, vytí nebo reakce na lidské chování. Labradoři mají třeba menší sklon k vytí, 90% chrtů své hračky nezahrabávalo. Mnohem lépe se dají vlastnosti psa předpovídat podle jiných faktorů, nejpřesnější je věk psa. Výsledky jsou v přímém rozporu s rozšířenými předpoklady, na kterých je v mnoha zemí postavena legislativa. Takzvaná bojová plemena nějakým způsobem omezuje celá řada států.
Některé psí rysy jsou dědičné. „Genetika hraje roli v osobnosti každého jednotlivého psa, ale podle psího plemena se tyto vlastnosti u konkrétního psa předpovídají jen nespolehlivě,“ upozornila hlavní autorka studie Elinor Karlsson. Kathleen Morrill zase poznamenala, že pochopení vztahu mezi plemeny a chováním může být prvním krokem k pochopení genů, které jsou zodpovědné za duševní problémy u lidí. „I když se nemůžeme zeptat samotného psa na jeho problémy, myšlenky nebo úzkosti, víme, že psi mají bohatý citový život a prožívají problémy, které se projevují v jejich chování,“ uvedla.
Psi až do 19. století plnili různé role, třeba hlídání zvířat nebo lov. „Moderní psí plemena akcentují fyzické ideály a čistotu rodu, ale to je vlastně až viktoriánský vynález,“ napsali autoři výzkumu. Nyní se chtějí zaměřit na problematické chování psů. Chtějí najít souvislost i s chováním lidí. „Je možné, že když pochopíme, jak se psi socializují, pomůže nám to pochopit, jak se vyvíjí a učí lidský mozek. Zatím jsme jenom na povrchu,“ dodává Morill.