Vyhledávání
Adam Suchý: Jsme ve světě, kde jsme zvyklí na neustálé hodnocení. Chceme přesně vědět, jak si vedeme

Hostem Romany Navarové v Press klubu byl psycholog Adam Suchý. Na Frekvenci 1 jste si tak mohli užít čtvrthodinovou terapii. Jak vnímají Britové odchod jejich panovnice? Co dělat, abychom se z aktuální situace nezbláznili? S čím za ním pacienti nejčastěji chodí? Jak zvládají tuto situaci děti? A jak dětmi komunikovat ohledně sociálních sítí?
Truchlení není nemoc
Ordinace psychologů a psychiatrů v posledních měsících doslova praskají ve švech. Mnozí Britové se právě v těchto dnech obracejí na terapeuty a tvrdí jim, že smrt Alžběty II. v nich opět probudila zármutek nad vlastními blízkými, o které už dříve přišli. “V Anglii je vztah k panovnici na jiné bázi, než u nás. Taková ztráta může vyvolat naše vlastní ztráty. V České republice si můžeme připomenout smrt Karla Gotta. U některých lidí máme pocit, že s námi budou napořád. Důležité je ale říct, že truchlení je přirozená věc. Není to nemoc, která by se měla léčit,“ vyjadřujete se ve zkratce psycholog Adam Suchý k aktuální situaci v Británii.
Život nikdy není jednoduchý
V České republice a celkově v Evropě je však také situace, ze které není tak těžké se zbláznit. “Rád bych měl nějaké zázračné zaklínadlo, kterým bych u pacientů způsobil, aby k tomu nedocházelo, a aby nastalou situaci zvládli. Jednou myšlenkou bych ale poradil spolehnout se na naši schopnost zvládnout vše, co nastane. Život nebyl nikdy jednoduchý a my máme výbavu, abychom překonávali překážky,” říká doktor. Lidé za ním do ordinace chodili hodně už před dvěma, třemi lety. “Začalo to covidem, pak válkou na Ukrajině a nyní s ekonomickou krizí. Problémy, se kterými za mnou chodí je široké spektrum – od běžných problémů, vztahových problémů, přes nemoci až po tyto stresové faktory. Někdy je to na člověka už moc,” vysvětluje Adam Suchý.
Přílišný nátlak na žáky může vést k workoholismu
Co se týče dětí a návratu do škol po všech možných opatření, někteří se do ní těšili, pro někoho to byl trochu problém. Rostou tedy případy sebepoškozování a poruchy přijmu potravy u dětí. “Já se s tím potkávám velmi. Nárůst je obrovský. Jedná se o poruchy, které souvisí s úzkostí a sociálními fobiemi,” říká psycholog Suchý a dodává, že některé školy vyvíjí na žáky obrovský nátlak. To v nich pak vyvolává pocit, že se musejí neustále o něco snažit a dřít, což může vést v dospělosti k workoholismu. “Je třeba najít hranici mezi prací nebo učením a zábavou a odpočinkem. Je v nás zakódované, že je systém známkování správný, ale s hodnocením by se mělo experimentovat a zkoušet jiné metody. Některé školy nemají známky a nemyslím si, že by děti byly hloupější, jen je míra stresu nižší. Některé děti to ale nemohly ze začátku přijmout a dožadovaly se určení známky, která by jejich práci ohodnotila,” konstatuje doktor.
2HOROSKOPY: Býci, rodinné záležitosti jsou u vás na prvním místě, když jde o peníze, špatně slyšíte 2 660 čtenářů dnes
3Tereza Mašková a Václav Noid Bárta spojili síly v emotivním duetu2 150 čtenářů dnes
4Vztah byl špatný, přesto se vám stýská. Proč mozek idealizuje bývalé partnery
Sociální sítě nesmějí nahrazovat reálný život
Jak se zdražování dotkne samotných dětí? “Celkově záleží, jak situaci zvládají a ventilují rodiče. Na každého situace působí rozdílně. Pokud se však stane, že dítě například bude muset přestat chodit na kroužek, protože ho rodiče nebudou moct zaplatit, může dojít k odtržení od sociální skupiny. To už se jich dotkne přímo,” odpovídá expert. Vliv na psychiku dětí ale mohou mít i sociální sítě. “Vliv má strašně velký. Já však vnímám hranici, kdy je dítě schopno fungovat v reálném světě, má reálné kamarády a reálné koníčky, tak nejsou sociální sítě takový problém. Jsou už součástí našeho života. Pokud ale sociální sítě nahrazují reálný život, je to velký problém. Když mi mladí lidé vypráví o kamarádovi nebo někým, s kým chodí, musím se jich ptát, zda se jedná o skutečnou osobu, se kterou se osobně potkávají, nebo se jedná o vztah přes internet,” vysvětluje Adam Suchý a doporučuje rodičům, kteří zaznamenají v této oblasti nějaký problém, aby se dětí především ptali. “Rodiče mají často tendenci vysvětlovat, opravovat a dávat najevo, že to oni vědí nejlíp. Lepší je, pokud dáme dítěti pocit zájmu a prostor k tomu, aby za rodiči mohli přijít, sdělit, co se děje, v čem je problém…” uzavírá rozhovor host Press klubu Frekvence 1 psycholog Adam Suchý.




