Vyhledávání
Je důležité umět zastavovat negativní emoce a neobviňovat z nich druhé. Když to neumíte, negaci si zasloužíte
Ilustrační foto (Zdroj: Depositphotos)
Podvědomí, vědomí i nadvědomí jsou naší nedílnou součástí a měli bychom děkovat za to, že je máme, ale zároveň se s nimi musíme naučit pracovat, říká kartářka Blanka. Co je vlastně vědomí a proč je důležité neobviňovat z negativních emocí ty druhé? Právě o tom mluvil Pavel Cejnar s kartářkou Blankou.
Vědomí je myšlení a plné zapojení mozku. Neustále tvoříme nové hodnocení událostí, protože všechno, včetně nás, se mění a vyvíjí. Vše, co je také na naší vědomé úrovni je doprovázeno emocemi a je potřeba je zapisovat, protože z vědomí se pak stává podvědomí. Jsou ale situace, kdy je naše vědomí vypnuté. „Je to, když spíme. Lidé, co neumí vědomí vypnout, dost často trpí nespavostí. Jakmile nám jede vědomí, neusnete a pořád se vám hlavou honí nějaké myšlenky,” říká kartářka Blanka.
Vědomí také ztrácíme při úrazech hlavy nebo při vážných nemocí. „Všechno je to spjaté s emocemi a zase je dobré zapisovat ty hezké věci. Negativní věci tam nezapisujte, ať je pak nemusíte gumovat. Hned, když se něco stane špatného, je nutné to vyčistit,” radí kartářka a dodává, že je nutné se naučit zastavovat negativní věci u sebe a ne z toho obviňovat druhé. „Když to nedokážete, tak si ty negace zasloužíte. Vy jste si je vytvořili.”
Děkujte za to, že máte vědomí, podvědomí i nevědomí
Pokud se nám povede vyčistit se od negativních emocí, naše vědomí bude velmi spokojené. „Dovedeme pak vyřešit všechny situace, budeme sami se sebou spokojení a na zbytek života to uložíme jako informaci. Je to všechno naše součástí; vědomí, podvědomí i nevědomí by jeden bez druhého nefungovalo. Podvědomí je ta první složka, do které ukládáme naše informace, ale můžeme je opět vzít a ve vědomí je dodatečně zpracovat a uložit je čisté. Vědomí je když na počítači pracujeme; přemýšlíme a analyzujeme. Nadvědomí je když hledáme informace, které je potřeba zase vědomě zpracovat a uložit je do podvědomí. Bez těchto součástí bychom nebyli, byli bychom jen taková žijící hmota. Děkujte za to, že to máme, je to dar, ale musíme se s ním naučit pracovat,” myslí si Blanka. Kartářka je ale přesvědčená, že bez toho, kdybychom nezažili negaci a zklamání, tak bez toho bychom si neuměli užívat ty hezké věci. „Dbejte na to, ať je ta bedna s negací prázdná, ať se tomu můžete podvědomě vyhnout.” Podcast Kartářka Blanka můžete slyšet na platformě Youradio Talk.