Vyhledávání
Zavřít
Už máte svou čarodějnici, kterou dnes upálíte? Proč se to vlastně dělá?
Ilustrační foto (Shutterstock)
V současnosti se na "čarodky" chodí ven, zapalují se ohně a pije se. Je to jeden z prvních jarních dnů, kdy můžeme zase konečně trávit s přáteli čas venku a setrvat až do večera, což je taková malá ochutnávka těch krásných letních večerů, které nás už brzy čekají, a na které se jistě spousta lidí velice těší. Kde se ale tenhle dlouholetý svátek vzal, a proč se zrovna v tento den pálí čarodějnice? Na to odpovídá server iDnes.
Noc, která odděluje duben od května, má magickou moc. A když si nebudete dávat pozor, ovládnou vás zlé síly. To věděli už Keltové, kteří tuto noc vítali jaro a loučili se se zimou. Což děláme vlastně i my dnes. Vylézáme po zimě z hospod a své bujaré oslavy přesouváme ven do parků a do přírody. Keltové tento svátek nazývali Beltine – začátek léta a festival radosti a života.
Oheň je s touto kouzelnou nocí úzce spjatý, protože právě oheň pro lidi představoval něco magického. V předvečer tohoto svátku všechny ohně zhasínali, aby v nich skončilo vše zlé a špatné, následně zapalovali nové, které už byli čisté. A právě z tohoto keltského svátku zřejmě pochází pálení čarodějnic.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Ohně se zapalovaly za vesnicemi nejčastěji na kopci, aby dým zahnal čarodějnice a všechno zlo co nejdál od vesnice a obydlí. Popel z těchto ohňů byl také magický. Sypal se na pole kvůli dobré úrodě. Stejně tak tato magická noc přeje plodnosti a děti, které jsou v tuto noc počaté, mají být celý život šťastné.
Kromě upalování se lidé proti čarodějnicím chránili i jinak. Možností, jak jim zabránit v proniknutí do obydlí, je spoustu.
- Především se musely zabezpečit všechna okna a dveře a malovaly se magické kruhy.
- Před vrata lidé dávali vykopnuté drny, pod které schovávali čerstvá vejce, nebo do nich zapichovali trnové větvičky, aby se čarodějnice zranily a nedostaly se dovnitř.
- Také se mohl nasypat před dveře písek a čarodějnice musela přepočítat každé zrnko, než se dostala dovnitř. To ji zdrželo až do svítání, kdy už její moc slábne.
- Lidé také věřili, že čarodějnice neprojde přes nastražené vidle nebo koště.
- A svěcená voda byla tehdy lékem na všechno.
- Také se do vzduchu házela zapálená březová košťata. Tím se odháněly čarodějnice, které lítaly nad hlavami. To ale dnes určitě nezkoušejte.
- Před samotnou nocí se stavení také vykuřovala, aby byla zbavena všech zlých sil. K tomu se používalo kadidlo, jalovec, rozmarýn, bolehlav nebo routa.
- Snítka šeříku zase měla ochránit majetek před zlými čarodějnicemi.
- Fungovaly taky na ně hlasité zvuky, takže mládenci chodili po vesnicích a dělali hluk za pomocí hrnců, pánví a bičů.
- A nezapomínalo se ani na ochranu dobytka před uhranutím.
Pokud se plánujete i letos veselit u ohně, myslete v každém případě na bezpečnost.
