VELIKONOCE: Jak je správně oslavit a prožít?

Pro většinu z nás jsou Velikonoce svátky jara a znovuzrození. Pro křesťany doba ukřižování a následné zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Už teď prožíváme takzvaný Pašijový týden.

Velký pátek

O Velkém pátku si věřící připomínají ukřižování Ježíše Krista. Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se v tento čas konají obřady. Tento den je podle pověr spojen s kouzly. Údajně se ve skalách otevírají poklady, včetně památné hory Blaník. Voda z horských pramenů se má měnit na víno.

Bílá sobota

Věřící oplakávají Ježíše Krista, který ležel v hrobě.  Doma probíhají přípravy na Neděli velikonoční, čili na Boží hod velikonoční. V žádné domácnosti nechybí prostřený stůl a na něm velikonoční beránek a takzvané jidáše, tedy speciální sváteční pečivo. O Bílé sobotě už chlapci a pánové začínají s pletením pomlázek a dívky a ženy se zdobením vajíček.

Neděle velikonoční

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých. Tento okamžik se tak nazývá Velká noc (odtud název Velikonoce)  a následuje Boží hod velikonoční. Věřící se radují z příchodu Pána, pečou a následně světí velikonoční jídla mezi která patří mazance, bochánky, beránci a vajíčka. 

Kdo na Boží hod ochutná posvěceného beránka, najde v lesích ztracenou cestu.

Velikonoční pondělí

Svátky končí staročeským zvykem – pomlázkou, na Moravě a ve Slezsku takzvanou šlehačkou. Pánové by měli obejít všechny dívky, slečny a dámy v okolí a pošlehat je pomlázkou z čerstvých prutů. Jedině pak budou svěží a zdravé.  

V některých pramenech se uvádí, že pomlázka je symbolem milostného – oplodňovacího aktu, za pošlehání děkují totiž děkují právě vajíčky. 

Pomlázka se pleta z mladých vrbových větviček a zdobí se barevnými pentličkami.