Vyhledávání
Vztah byl špatný, přesto se vám stýská. Proč mozek idealizuje bývalé partnery
Pár / Foto: Profimedia
Víte, proč jste odešli. Pamatujete si hádky, zklamání i večery, kdy jste si říkali, že takhle už dál žít nechcete. Pak uběhne pár měsíců a najednou vám chybí jeho hlas, společné neděle nebo úplně obyčejná cesta na nákup. Stesk po bývalém partnerovi ale automaticky neznamená, že rozchod byl chyba. Často nám totiž nechybí celý vztah, ale jen jeho pečlivě vybrané části.
Stačí písnička, fotografie nebo místo, kam jste spolu chodili, a najednou je všechno zpátky. Jen s jedním rozdílem: v té vzpomínce už většinou není nepříjemné ticho po hádce, pocit osamělosti vedle druhého člověka ani důvody, kvůli kterým jste vztah nakonec ukončili.
Paměť totiž nefunguje jako dokonale uložený videozáznam. Pokaždé, když se k minulosti vracíme, ji znovu skládáme. A čas dokáže její emocionální barvy poměrně výrazně změnit.
Kateřina Brožová se zranila po pádu z eskalátorů. Bolesti zad nepolevují
Přečíst článek →Špatné vzpomínky mají jednu zvláštní vlastnost
Psychologové dlouhodobě zkoumají jev nazývaný fading affect bias. V překladu jde zjednodušeně o to, že negativní emoce spojené s autobiografickými vzpomínkami mají v průměru tendenci slábnout rychleji než ty pozitivní.
Neznamená to, že zapomeneme, co nám někdo udělal. Můžeme si dobře pamatovat, že jsme se s partnerem neustále hádali. Po dvou letech ale už nemusíme stejně intenzivně cítit frustraci, kterou jsme tehdy prožívali. Naopak vzpomínka na krásnou dovolenou, první rande nebo společný vtip si může svou příjemnou emocionální sílu uchovat mnohem lépe.
Tento efekt byl pozorován napříč různými kulturami a novější výzkum založený na více než 12 tisících autobiografických vzpomínkách ho znovu potvrdil. Autoři jej dávají do souvislosti mimo jiné s tím, jak člověk psychicky zpracovává minulost a postupně se zotavuje z negativních událostí.
Je to vlastně užitečná vlastnost paměti. Kdybychom každé životní zklamání po deseti letech cítili stejně intenzivně jako první den, fungovalo by se nám velmi těžko. Ve vztazích má ale jeden vedlejší efekt: minulost může po čase vypadat příjemněji, než jaká byla v době, kdy jsme ji skutečně žili.
Nestýská se nám vždycky jen po člověku
Po rozchodu navíc nezmizí pouze partner. Zmizí dobré ráno, které jste slýchali každý den. Člověk, kterému jste automaticky posílali fotografie. Společné seriály. Nedělní snídaně. Kamarádi, které jste poznali díky němu. Plány na další léto. Možná i představa, jak bude vypadat váš život za deset let.
Výzkum romantických rozchodů ukazuje, že dlouhodobý vztah skutečně zasahuje do našeho vnímání vlastní identity. Partneři postupně sdílejí činnosti, sociální okruh a části života natolik, že po rozchodu může přijít velmi jednoduchá, ale nepříjemná otázka: Kdo jsem teď já, když už nejsme „my“? Horší obnovení jasného pocitu vlastní identity je přitom spojováno s větším psychickým trápením po rozchodu.
Proto může vzniknout zvláštní záměna. Chybí vám život, který jste měli – a mozek tento pocit přeloží jako: Chybí mi on/ona. Jenže to nemusí být totéž.
Známé dokáže působit bezpečně, i když nebylo ideální
Velkou sílu má také obyčejná známá rutina. Lidský mozek má obecně tendenci hodnotit známé podněty příznivěji než úplně neznámé; v psychologii se tento fenomén označuje jako mere exposure effect. Je samozřejmě příliš jednoduché tvrdit, že právě on vysvětluje návraty k bývalým partnerům, ukazuje ale širší princip: známost a předvídatelnost mohou samy o sobě vytvářet pocit pohodlí.
S bývalým partnerem jste věděli, jak se směje, co si objedná v restauraci, co ho naštve a jak vypadá jeho nedělní ráno. Nový člověk je proti tomu velká neznámá. Po rozchodu tak člověk porovnává něco důvěrně známého s nejistotou. A známé může v takové chvíli vyhrát.
„Chybí mi“ není totéž jako „bylo nám spolu dobře“
Zvlášť silný může být stesk, pokud člověk bývalého partnera stále vnímá jako hlavní zdroj blízkosti a bezpečí. Studie lidí po rozchodu ukázala, že silnější přání dál využívat ex-partnera jako svou hlavní vztahovou oporu souviselo s horším emočním přizpůsobením po rozchodu. Jiný výzkum našel souvislost mezi přetrvávající touhou po bývalém partnerovi, ruminací a silnějším rozchodovým trápením.
Do hry může vstupovat i strach z toho, že zůstaneme sami. Výzkumníci z University of Toronto a Wayne State University zjistili, že lidé, kteří se více obávali života bez partnera, vykazovali po rozchodu také větší touhu po svých bývalých partnerech. To všechno je důležité právě proto, že intenzita stesku sama o sobě nic neříká o kvalitě předchozího vztahu. Můžeme někoho silně postrádat a zároveň s ním dlouhodobě nebyli spokojení.
2HOROSKOPY: Lvi, výzvy budou pro vás magnetem. Otevřete se novým příležitostem1 340 čtenářů dnes
3Víkendový horoskop: Koho čeká nečekaná zpráva a kdo by měl dát šanci novému setkání?1 330 čtenářů dnes
4Sestřel Miloše! Aneb vědomostní kvíz Frekvence 1
Nostalgie přitom není nepřítel
Ani vzpomínání na hezké části bývalého vztahu není něco, čemu bychom se měli za každou cenu bránit. Nostalgie nemusí znamenat, že se chceme vrátit.
Zajímavý výzkum dokonce zjistil, že nostalgické vzpomínání na bývalého partnera může za určitých okolností souviset s pozitivnějším vnímáním současného vztahu. Jedním z možných vysvětlení bylo, že lidé ve své minulosti viděli vlastní růst – něco, co jim předchozí vztah dal a co si odnesli dál.
Bývalý vztah tak nemusíme v hlavě překreslit na katastrofu jen proto, abychom dokázali jít dál. Mohl obsahovat nádherné chvíle. Mohli jsme toho člověka skutečně milovat. Mohl nám dát něco důležitého. A přesto mohl být konec správným rozhodnutím.
Když přijde chuť napsat, stojí za to položit si jinou otázku
Ve chvíli, kdy vám začne bývalý partner intenzivně chybět, může být užitečnější než otázka „Miluju ho ještě?“ položit si několik konkrétnějších.
Chybí mi skutečně tento člověk, nebo mi chybí blízkost? Chybí mi náš vztah takový, jaký opravdu byl, nebo jeho nejlepší momenty? Chtěl bych se vrátit i k problémům, které s tím vztahem přicházely? A kdybych přesně věděl, že se nic nezměnilo, chtěl bych ten stejný vztah znovu?
Právě poslední otázka dokáže člověka od nostalgie trochu vrátit na zem. Protože rozchod může bolet i tehdy, když byl správný. A člověk může někoho postrádat, aniž by ho potřeboval zpátky. Stesk totiž není důkaz, že jste odešli od člověka, se kterým jste měli zůstat. Někdy je pouze důkazem toho, že vám na někom kdysi opravdu záleželo – a že váš život si teprve zvyká na to, že už v něm není.
_____________
Zdroje:
