Zapomenuté tradice: Co dělali naši předci na sv. Barboru?

Ilustrační foto (Zdroj: Depositphotos)

Možná to ani nevíte, ale řezání větviček nebylo zdaleka jedinou tradicí, která se v minulosti vázala ke svátku sv. Barbory. Naopak, k tomuto dni se jich váže opravdu hodně. Naši předci je s radostí dodržovali a tento den pro ně býval velkou událostí, dnes už však většina zvyklostí upadla v zapomnění. Některé zvyky vás možná překvapí! 

Svátek svaté Barbory připadá na 4. prosince. Důležitým byl hlavně pro mladé, neprovdané dívky, které díky třešňovým větvičkám zjišťovaly, kdy a za koho se provdají. Hned po nich si tento svátek však oblíbily zejména malé děti. Proč?

Dvě nadílky

Dnes už nadílky nosí dětem v předvečer svátku sv. Mikuláše právě on v doprovodu čerta a anděla, ještě v nedávné minulosti to ale bylo trošku jinak. Mikuláš chodíval přímo v den svého svátku, tedy 6. 12. Ještě před ním však do domovů malých dětí zavítala právě Barbora, patronka dětí v nesnázích.

Vybíráme pro vás

Dámy, nezapomeňte si utrhnout barborky. Víte, co tenhle prastarý zvyk znamená?

Přečíst článek →

Jednat se mělo o tajemnou dámu, kterou jen tak někdo nemohl zahlédnout. Maminky 4. prosince poslaly své děti na chvíli ven nebo pro něco do sklepa a mezitím zapálily svíčku. Kolem ní rozmístily cukroví, jablka a ořechy a když chtěly potomkům naznačit, že by se měli chovat lépe, i nějaké to uhlí. V některých rodinách se svátek slavil pomocí punčochy za oknem, která se zázračně naplnila dobrotami.

Právě letí na Frekvenci 1aktualizováno před 2 min

1Felix Slováček rozzuřil Dádu. Kvůli slovům o jejím zdraví zvažuje právní kroky3 280 čtenářů dnes2Ewa Farna zkolabovala při natáčení SuperStar. Po třech Edenech ji dostihlo vyčerpání3 100 čtenářů dnes3Víkendový horoskop: Koho čeká zpráva, která zamíchá plány, a kdo by měl raději držet jazyk za zuby?1 490 čtenářů dnes4HOROSKOPY: Štíři, zřejmě budete dokazovat, že máte na víc, než vám život nabízí

Návštěvy Barborek

Jinde zase chodívalo Barborek hned několik a byly z masa a kostí. Tato tradice se dodržovala hlavně na vesnicích. Mladé dívky se oblékly do bílých šatů, rouch či prostěradel, většinou přepásaných rudou stuhou, rozpustily si vlasy a zčesaly si je přes obličej. Na hlavách nosily zelené věnce, zvonečky nebo různé korunky. Přes obličej mohly mít i bílý závoj. Podle legendy je na zem sesílal svatý Petr z nebe po zlatém provaze.

Dívky chodily nejčastěji ve dvojicích nebo trojicích, mohlo jich však být klidně i více. Společně obcházely vesnici, šeptaly “mulisi, mulisi” (modli se, modli se) a říkaly speciální koledy a říkanky.

Před každým domem cinkaly zvonečky, metlou zabouchaly na okno a bez vyzvání vstupovaly dovnitř. S sebou nosily košíky plné jablek, ořechů, cukroví ve tvaru srdíček a speciálního pečiva, kterému se říkalo barborky či faulky. Dobroty rozdávaly dětem. Na ty, které podle rodičů zlobily, měly připravenou metlu z větviček, kterou jim pohrozily.