Žena si odmítá hrát s vlastními dětmi. Vede je tím k nezávislosti

Když malý Tyler (4) požádá svou maminku, zda by si s ním nehrála na podlaze s autíčky, Louise Westra mu odpoví: "Ne, děkuji." Proč by ale maminka odmítala hrát si se svými dětmi?

Maminka přiznala pro DailyMail, že svému synkovi slušně vysvětlí, že si právě čte knížku a že by měl počkat, až přijde domů tatínek. Zatímco odmítnutí vlastního dítěte může zcela jistě v maminkách vyvolat pocit viny, Louise se nebojí říci, že nesnáší hraní si s dětmi. “Radši bych se píchla drátem do oka. Nemám ráda vláčky ani hry s představivostí. Ráda s nimi budu venku, nebo si s nimi budu číst, ale musí to být aktivita, kterou si budu užívat i já,” říká.

46letá maminka z britského Perthshiru tvrdí, že mnoho maminek si nechce přiznat, že to cítí podobně. “Jako ženy jsme vedeny k tomu, že potřeby všech ostatních upřednostňujeme před těmi vlastními. Je proto kontroverzní vytvořit ty hranice a chránit si vlastní zájmy a zachovat si energii. Nemělo by to tak ale být.”

Je jen jednou z mnoha tisíců maminek, které se na tři měsíce ocitly v izolaci a snažili se balancovat práci, péči o děti, přípravu do školy a zachování společenského života. Ale je možná jednou z mála, která je připravena mluvit o poměrně kontroverzních pocitech.

Dá se ovšem pochopit, že po třech měsících karantény, se občas dítě setká u maminky s lehkým podrážděním místo nadšeného úsměvu.

“Učím své chlapce, aby byli nezávislí. Chci, aby věděli, že se musí umět spolehnout sami na sebe a stačit si. To se ale nenaučí, pokud se budu vždycky obětovat, aby byli spokojení,” obhajuje své chování Louise.

I americká herečka Jemima Kirke nedávno přiznala, že “hraní si s dětmi nemůže vystát” a poděkovala své chůvě, že toto “břemeno” přebírá za ni.