Vyhledávání
Šéf ČT před poslanci: S miliardou méně nebude televize fungovat, jak má
Boris Šťastný na snímku z října 2025. Druhé čtení návrhu čeká Sněmovnu podle něj v lednu. Foto: Profimedia / CNC / Pavel Machan, David Kundrat (CNC)
Aktualizováno 19:32: Generální ředitel České televize Hynek Chudárek řekl poslancům, že s částkou zhruba o miliardu korun nižší, než má televize nyní, nebude moci fungovat tak, jak má. Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral vyzval ke stažení vládního návrhu.
Sněmovní výbor pro média a kulturu dnes projednává vládní návrh na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas a na převod jejich financování do státního rozpočtu. Podle dostupných informací výbor projednávání přeruší, vyplývá to z údajů na pozvánce na jednání a potvrdili to i někteří jeho členové. Na plénum Sněmovny by se návrh mohl vrátit ve druhém čtení v lednu.
Česká televize má po loňském navýšení poplatků rozpočet 6,7 miliardy korun, vládní návrh počítá s částkou zhruba o miliardu nižší. Podle Chudárka je televize při současném rozpočtu schopna naplňovat memoranda, odvádět peníze do Státního fondu kultury a fungovat tak, jak má. „Pokud by byla (částka) tak, jak je navržena, tak nic z toho nemůže platit,“ řekl. Výběr poplatků podle něj funguje perfektně a platební morálka se zvýšila, pro letošek očekává dokonce vyšší než plánovaný výběr. Dodal, že bude Radě ČT předkládat návrh rozpočtu a v něm nemůže počítat jinak než s poplatky podle dosavadního systému.
Rozhlas chce návrh stáhnout
Zavoral prohlásil, že nezná jediný racionální důvod, proč by se měl měnit léty prověřený systém v zemi s vysokou platební morálkou. Poplatkový systém podle něj funguje v deseti zemích Evropské unie, zmínil Německo, Rakousko nebo Švýcarsko. Rozhlas vybere na poplatcích 2,4 miliardy korun a náklady s tím spojené představují 120 milionů korun, z toho více než 80 milionů dostane Česká pošta, tedy státní podnik. Od loňského května do konce loňského roku podle něj rozhlasu přibylo 175.000 nových poplatníků.
Místopředseda výboru Ondřej Babka (ANO) naopak označil výběr poplatků za neefektivní. Také další zastánci návrhu z řad koalice poukazují na to, že televizi i rozhlasu by odpadly náklady se správou poplatku.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v debatě obvinil opozici, že zatáhla média veřejné služby do politického boje a udělala z nich rukojmí sporu o jejich financování. Odmítl obavy, že média přijdou o nezávislost. Zdůraznil, že se mění pouze způsob financování a že obě instituce ušetří, protože nebudou muset poplatky vymáhat. „Posilujeme předvídatelnost, média budou vědět, s jakým rozpočtem můžou počítat. A to je benefit, který jim všechna ostatní média můžou jenom tiše závidět,“ řekl.
Ministr také odmítl, že by financování ze státního rozpočtu bylo experimentem nebo specificky českým řešením. Poukázal na evropský akt o svobodě médií (EMFA), který stanovuje požadavky na ochranu redakční nezávislosti veřejnoprávních médií. „Vlastně se nic nemění,“ podotkl. Argumentoval i dalšími evropskými zeměmi: „Když to dělá Dánsko, tak je to evropské řešení. Když to děláme my, je to konec demokracie.“ Dodal, že „podezřívat novináře, že kvůli změně financování změní kvalitu své práce, je projevem jakési nepatřičné neúcty vůči nim“.
Ministrův předchůdce Martin Baxa (ODS) se ho zeptal, zda opravdu věří tomu, že se Andrej Babiš (ANO) nebude z pozice premiéra pokoušet ovlivňovat vysílání České televize a Českého rozhlasu. Poslanec ANO Ondřej Babka zopakoval, že o výši rozhlasového a televizního poplatku rozhoduje i nyní Parlament.
Předseda výboru František Talíř (KDU-ČSL) zdůrazňoval, že pokud bude televizi a rozhlas platit stát z rozpočtu, zvýší se kvůli tomu jeho schodek. Obě média pak podle něj budou platit úplně všichni ze svých daní a zaplatí navíc 400 milionů korun na úrocích z navýšeného státního dluhu. Lidovci vládní návrh odmítají, protože ho považují za prostor pro vytvoření politického tlaku na média veřejné služby. Způsob projednání předlohy v prvním čtení označil za bezprecedentní, Baxa pro něj použil označení „noční blitzkrieg“.
2Hana Dvorská a Michal Kurtiš: Novodobá tortura! Naše tréninky by se musely vypípat760 čtenářů dnes
3HOROSKOPY: Štíři, láska a prožívání sexualit budou u vás na pořadu dne. Hned přeskočí jiskra680 čtenářů dnes
4Julia Roberts slaví 59. narozeniny. Neteř Emma ukázala dojemný snímek, manžel jí vyznal lásku
Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný novinářům před jednáním řekl, že v případě klidného průběhu by se druhé čtení na plénu mohlo odehrát v lednu. „Je strašně dobře, že se konečně ten zákon po mnoha měsících diskusí dostal na parlamentní půdu do standardního projednávání,“ uvedl. Očekává, že dnešní výbor nebude poslední a že se v příštích měsících využijí kulaté stoly, semináře i veřejná slyšení. Na jednání dorazil i ministr zahraničních věcí a předseda Motoristů Petr Macinka. Jiné řešení než zrušení poplatků podle něj Motoristé nezvažují, zrušení navíc obsahuje vládní programové prohlášení.
Dnešní jednání vyvolalo značný zájem veřejnosti, koná se proto v jednacím sále Sněmovny, kde jindy zasedají poslanci. Talíř soudí, že výbor bude jednat do večerních hodin. Na programu nejsou jen poplatky, ale také situace ve Státním fondu audiovize, změna podmínek dotačních výzev a složení odborných komisí ministerstva kultury či rozpočet ministerstva kultury a Státního fondu kultury.
Kolik by ČT a rozhlas dostaly místo poplatků
Česká televize by podle návrhu novely měla v příštím roce získat z rozpočtu v měsíčních platbách celkem 5,74 miliardy korun, tedy o miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas by měl od státu dostat 2,065 miliardy korun, zhruba o 400 milionů méně. Objem peněz se má vrátit k roku 2024, tedy před loňské zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Růst poplatků prosadil v minulém volebním období kabinet Petra Fialy (ODS).
Jak se veřejnoprávní média platí jinde v Evropě
V Evropské unii existuje několik modelů financování médií veřejné služby. Dánsko přešlo od roku 2022 na financování ze státního rozpočtu, jeho součástí jsou ale víceleté dohody stanovující podmínky a finanční rámec veřejné služby. Ve Švédsku a Finsku nahradily původní poplatky zvláštní daně, jejichž výnosy jsou určeny na veřejnoprávní média. Na Slovensku jsou televize a rozhlas financovány ze státního rozpočtu, výše příspěvku je stanovena zákonem jako podíl na hrubém domácím produktu, slovenský parlament však tento podíl v minulosti snížil.
Rozdíly mezi modely tak nespočívají jen ve zdroji peněz, ale také v pravidlech, podle nichž se určuje jejich výše, a v možnostech vlády či parlamentu financování měnit. Evropský akt o svobodě médií požaduje, aby členské státy zajistily veřejnoprávním médiím přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování, konkrétní způsob jim ale nepředepisuje.
Na 3. listopadu chystají zaměstnanci stávku
Koalice předřadila první čtení návrhu na program pátečního jednání Sněmovny, úvodním kolem předloha prošla v sobotu v časných ranních hodinách. Vyvolalo to protesty opozice i veřejnosti. Ve středu na státní svátek 28. října demonstrovaly proti vládnímu záměru tisíce lidí v různých městech. Na úterý 3. listopadu ohlásili pracovníci České televize a Českého rozhlasu celodenní stávku, stávku na stejný den vyhlásila i studentská platforma v Brně. „Aktivisté z občanské společnosti nepochybně jedou nějakou politickou kampaň, ale já zase vítám a vidím, že velká část veřejnosti jásá, protože po tom volali,“ komentoval protesty Macinka.
Zdroj: ČTK, Frekvence 1
