Zprávy dne: Koalice nevyloučila omezení debaty o zrušení poplatků

Zprávy dne: Koalice nevyloučila omezení debaty o zrušení poplatků

Taťána Malá při vystoupení před novináři (archivní snímek). Foto: Profimedia / (CNC)

1. listopadu 2026·Petr Král

Pevné hlasování je ve hře, pokud bude opozice zdržovat

Vládní koalice ponechá při lednovém druhém čtení návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku dostatek času na diskusi. Pokud by ale opozice chtěla projednávání blokovat, může znovu omezit dobu rozpravy a stanovit pevný čas hlasování, jako to udělala při prvním čtení. V dnešní Nedělní debatě České televize se na tom shodli předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá a ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé).

„Necháme tomu volný průběh, ale já sama za sebe pevné hlasování nevylučuji v případě, že bude opozice dělat obstrukce,“ uvedla Malá. Podle ní dostanou poslanci dostatečný prostor se k předloze vyjádřit. Šťastný argumentoval většinou ve Sněmovně: „Jestli nám budou blokovat Sněmovnu, tak někdy v konkrétní moment využijeme to, co nám jednací řád umožňuje.“ Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom v sobotu v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct řekl, že koalice druhé čtení omezovat nebude.

Rozpornost vyjádření kritizovala předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová. Místopředsedkyně klubu Pirátů Kateřina Stojanová připomněla, že podle nálezu Ústavního soudu lze omezení diskuse uplatnit jen ve výjimečných a jasně odůvodněných případech. Vládní poslanci návrh schválili v prvním čtení před týdnem v sobotu v brzkých ranních hodinách. Opozice mluví o zestátnění veřejnoprávních médií, koalice to odmítá; Babiš v sobotu uvedl, že financování nepůjde přímo ze státního rozpočtu a bude odpovídat evropským směrnicím. Spolek Milion chvilek pro demokracii chystá další protest na 15. listopadu na pražské Letné.

Na českých silnicích zemřelo v říjnu 31 lidí

Při dopravních nehodách v Česku zemřelo podle předběžných policejních údajů v říjnu 31 lidí, o tři méně než loni. Nejvíc obětí, osm, eviduje dopravní policie ve Středočeském kraji, kde se stalo i nejvíc nehod (1202). Od začátku roku přišlo na silnicích o život 359 lidí, meziročně o tři víc. Jihočeský a Jihomoravský kraj v říjnu žádnou oběť nezaznamenaly.

Nehod bylo za měsíc 8064, tedy o 486 víc než před rokem. Těžce se při nich zranilo 112 lidí, dalších 2061 lehce a celková škoda přesáhla 766 milionů korun. Nejčastější příčinou bylo nepřizpůsobení jízdy okolnostem, následovala nepřiměřená rychlost. Čísla jsou zatím předběžná, konečnou bilanci policie zveřejní zhruba za týden.

Poslední říjnový den si vyžádal dva životy – řidič osobního auta nepřežil náraz do stromu u obce Sytno na Tachovsku, druhý zemřel po havárii do příkopu u Jankova na Benešovsku. Na tento víkend policisté dopředu upozorňovali na zvýšený provoz kvůli končícím podzimním prázdninám a Dušičkám.

Statisíce mladých lidí v Evropě protestují proti drahotě

Země západní a jižní Evropy zažívají vlnu masových protestů, které spojují vysoké životní náklady a stav školství. Demonstruje se ve Francii, Itálii, Španělsku, Portugalsku, Řecku, Albánii, Belgii, Německu, Rakousku i Srbsku, do ulic vycházejí převážně mladí lidé.

Ve Francii se podle ministerstva vnitra zúčastnilo sobotních protestů asi 320.000 lidí; při dřívější vlně 17. října jich podle organizátorů bylo až 800.000, policie zadržela 2397 osob a v Limoges shořela radnice z roku 1883. V Německu se v sobotu zapojily desetitisíce lidí ve 34 městech pod hlavičkou iniciativy Gen Z regelt, ve Frankfurtu nad Mohanem protest přerostl v rabování a útoky na policisty. V Itálii vyšlo 30. října podle agentury DPA do ulic ve více než 50 městech asi 200.000 lidí, ve Vídni protestovalo 22. října proti škrtům ve vysokém školství zhruba 20.000 až 30.000 studentů.

Zelenskyj mluví o rekordních ruských ztrátách

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského způsobila Rusku v říjnu nejvyšší lidské ztráty od začátku války – zabito nebo těžce zraněno bylo na 54.400 ruských vojáků, z toho 2250 jen 21. října. Ukrajina podle něj osvobodila 96,2 kilometru čtverečního území, o 10,4 kilometru čtverečního víc, než se podařilo obsadit ruským silám. Informace ukrajinské strany nebylo možné bezprostředně ověřit.

Zelenskyj s odkazem na ztráty vyzval Moskvu k jednání. Analýza stanice BBC z poloviny října založená na veřejně dostupných zdrojích uvádí nejméně 281.753 padlých vojáků bojujících na ruské straně, reálný počet se podle ní může pohybovat mezi 512.000 a 626.000. Moskva vlastní ztráty prakticky nezveřejňuje.

Zdroj: ČTK, Frekvence 1